Nedávno podepsaná Marakéšská deklarace však ukazuje, jak moc se necháváme podobnými triky zmást a ukolébat.
Na rozdíl od pana ministra vnitra Metnara jsem si po jejím přečtení uvědomil, že afrikanizace Evropské unie se již od letošního podzimu rozeběhne naplno. Migrace ze severní, západní a střední Afriky nebude živelná, nebudou ji organizovat pašeráci lidí, ale nestátní neziskové organizace v EU a politicky organizovaní migranti na černém kontinentu. Jde o typické byrokratické řešení – než s něčím obtížně bojovat, tak to raději zlegalizuji a rovnou nařídím. S dopady na životy Evropanů ať si dělá starosti příští politická garnitura.
V deklaraci zmíněná subsaharská Afrika má vedle největšího nárůstu obyvatelstva na Zemi (od roku 1965 do roku 2015 se jeho počet zvýšil čtyřikrát), také další nepříznivé charakteristiky. Jde o region s nejkrvavějšími válkami, největšími hladomory, největší korupcí, největším počtem zhroucených nefunkčních států a největším podílem na čerpání světové rozvojové pomoci. Zároveň je zřejmé, že nikde jinde neexistuje tak vysoký migrační potenciál jako tam.
Podle prognóz OSN za příštích 15 let přibude v subsaharské Africe 434 milionů obyvatel, tedy 29 milionů za rok. Jejich průměrný věk byl v roce 2015 18, 3 roku (v České republice 42, 0). Z nich by se na cestu do Evropy mohlo vydat 2 – 8 milionů každoročně, přičemž dle statistiky 90% všech afrických uprchlíků v Evropě patří do věkové skupiny 15 – 24 let. Co to po několika desetiletích udělá s evropskou demografií a civilizací si dokáže představit skoro každý. Poměry v Africe to nijak nezlepší, spíše zhorší.
Deklaraci, která nám Evropanům slibuje takovou zajímavou budoucnost, odmítl podepsat pouze maďarský ministr vnitra Peter Szijjártó jako „extrémně promigrační a odporující zájmům Maďarska i Evropy“. S jeho názorem souhlasím, podobná masivní migrace by vedla během několika desetiletí ke skutečné afrikanizaci Evropské unie. Nejen v demografickém dopadu, ale hlavně v politickém uspořádání, protože nejprve zkolabuje sociální systém, pak se budou „afrikanizovat“ státní aparáty a nakonec také ekonomika. Ostatně v malém to již vidíme v různých západoevropských velkoměstech.
Když jsem sledoval debatu v českých médiích, uvědomil jsem si, že každý, kdo by chtěl zastávat stanovisko maďarské vlády, že „Evropská komise ukázala, že se vzdala zájmů svých občanů a ignoruje bezpečnostní rizika migrace“, a proto by se odmítal podílet na záměru změnit složení populace kontinentu, se dostane do pozice starověké věštkyně Kassandry. Ta naprosto přesně předpověděla pád Tróje, ale její spoluobčané jí to až do hořkého konce svého města odmítali uvěřit.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)