Studie ESO se věnuje zaměstnanosti tzv. uprchlíků v letech 1983 až 2015. Ukazuje se, že míra zaměstnanosti postupně klesala. V osmdesátých letech minulého století probíhala integrace výrazně rychleji než v pozdějších letech.

„Vidíme, že bylo vždy těžké zapojit uprchlíky do zaměstnaneckého procesu,“ podotýká jeden z autorů studie Joakim Ruist.

Studie ukazuje dlouhodobý dopad imigrace na švédské veřejné finance. Dokonce i v případech, kdy imigrant přispívá průměrně do státního rozpočtu, nevyvažuje to vstupní náklady a náklady na důchod. Čisté náklady na průměrného uprchlíka tedy dosáhnou celkové výše 74 000 švédských korun (185 000 Kč) za rok.

Závěry studie se neliší od jiných zpráv. Známý německý ekonom Hans-Werner Sinn už dříve upozornil, že imigranti v Německu nebudou nikdy schopni splatit, co obdrželi ze sociálního systému.

Jelikož imigranti v současném počtu nepředstavují přínos pro rozpočty evropských zemí, bude nutné, aby Evropané déle pracovali a platili vyšší daně.