„Před volbami jsem byl svobodný člověk a říkal jsem, co jsem si myslel. Teď už to údajně nemohu dělat, protože politik má prý říkat něco jiného, než si myslí.“ Tato slova jsou součástí „omluvy“ za vyhrožování vlastníkovi média, které neovládá. Jinými slovy si jako Andrej Babiš myslí totéž, co v přímém přenosu řekl, ale jako politik se omlouvá za to, že to řekl.

Babiš – Bureš, husákovský sekerník

Včera jsem měl možnost si s kolegy blogery projít zázemí iDnes.cz. První, co mě „dojalo“, byl uvítací obraz mladé ženy v recepci s českou vlajkou namalovanou na obličeji a rukou nataženou k vám (něco ve smyslu „pojď taky“), a za ní dominantní žluté hvězdy kolem hlavy na modrém hadru. A dusno. Dusno, které by se dalo krájet. Místo, kde se tvoří obsah toho, co si mají lidi myslet, když jim to pak přistane vytištěné v novinách na stole, nebo když to čtenář objeví na serveru. Tady je Babišovo. S Větvou jsme koukali, kde to má všechno vypínač, abychom přispěli svým dílem k objektivitě zpravodajství tím, že ho vypneme. Jediné zpravodajství, které v dnešní době nelže, je to, které je ticho. Nenašli. Zatím. Jenže ne všude je, naštěstí, Babišovo.

Tam, kde Babišovo není, si píšou, jak chtěj. Dělali to dřív i tady na Smíchově. Jenže zatímco Martin Komárek přijal nabídku „nekecej, tady máš 150 táců měsíčně a běž na billboard, dostaneš židli ve sněmovně a budeš v klidu“, hodně lidí odešlo jinam. Vzpomínáte na telefonát do redakce ještě před tím, než je v balíku všechny koupil, aby je zjebal za to, že si dovolili nepsat o tiskové konferenci ANOfertu? Zakončil ho slovy: „Doufám, že kluci vědí, co dělají. Asi nevědí, s kým mají tu čest.“ No a pak je koupil a ti zbylí už to vědí. I tehdy přišla omluva. „Byl jsem rozčílený, omluvil jsem se čtyřikrát, omlouvám se popáté,“ řekl pak v České televizi v pořadu Hyde Park.

Dnes se premiér Babiš omlouvá znovu. Jasně, že premiér. Podívejte se na tiskovky. Sobotka stojí jak trouba a prim hraje ministr financí. Takovej Kalousek v Nečasově vládě, ve které hrál Nečas druhý housle. Babiš se stal faktickým vítězem voleb, a protože se socialisty úspěšně spolupracoval několik volebních období před tím, když mu Paroubek střihal pásku na jeho továrně na BIO příměsi do pohonných hmot, zatímco další v řadě a předklonu hlasovali pro zákony, které vyhovovaly monopolnímu postavení jeho firem, a před tím mu pomáhali při kšeftu s Unipetrolem, dohodli se s ním i teď a dali mu všechno, na co ukázal, jen aby si mohli sednout do Strakovky. Dnes se omlouvá za to, že vyhrožoval soukromému vlastníkovi média, které ještě neovládá, kontrolou majetkového přiznání za jeho blbé otázky – „…má prý říkat něco jiného, než si myslí“, poradil mu zjevně v této disciplíně zkušenější Sobotka.

Zvykejte si. Babiš je starej pes, kterého novým kouskům jen těžko naučíte. Je výpovědí dnešní doby, zrcadlem stavu, kdy frustrace řady lidí z politiků a jejich dosavadní práce dosáhla takových hodnot, že jsou opět nakloněni vládě pevné ruky. „Víte, kdo já jsem?! Kurva, já jsem Andrej Babiš!“ Tak si to užijte. S posilující mocí, která chutná, bude ještě hůř.

Zdroj: Blog autora