Nic nevystihuje smyčku posledního čtvrtstoletí stručněji, než heslo „Od Jakeše po Bureše.“

Miroslav Macek

Prof. MUDr. Cyril Höschl odpověděl na otázku časopisu Medical tribune „Co byste řekli sami sobě v listopadu 1989“:

Sám sobě bych vzkázal, že nadměrná očekávání se nesplní, že mnoho z toho, co jsme jednoznačně přičítali na vrub životu v komunismu, tkví hlouběji v našich povahách, s kořeny sahajícími dále do minulosti, a že kdyby žádná sametová revoluce nebyla, vypadal by po pětadvaceti letech pomalu vyhnívající perestrojkový socialismus zhruba stejně, jako vypadá dnes: ve významných funkcích by byli vesměs komunisté nejen z Prognostického ústavu, ale i z fakult a univerzit, František Čuba by byl senátorem, hlavní deníky by poskytly rozhovor Miloušovi Jakešovi v důchodu, mladí a schopní svazáci by měli šanci cestovat a drát se do manažerských funkcí, významná část veřejnosti by v obavách z NATO vděčně přijímala přátelství se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak a pomerančů z Kuby by bylo dost i jindy než na Vánoce. Média by byla svobodnější, než jsou dnes v Číně, a tu a tam nějaký děkan lékařské fakulty by mohl být nestraníkem nebo lidovcem. Pouze letiště v Ruzyni by se asi jmenovalo postaru, ale kdoví. Vzkázal bych si, že tedy není třeba příliš si honit triko a je lépe šetřit si zdraví a energii pro rodinu, přátele, kulturu a případně se odstěhovat někam za oceán. Ještě štěstí, že jsem tohle všechno nevěděl, mohl jsem aspoň v nadšení prožít nejkrásnější období svého života. A čtvrt století už stojí za to!

Někdejší studentský vůdce Martin Mejstřík:

Doufám, že se dočkám soudu, který odsoudí Václava Klause a Miloše Zemana za to, jak naši vlast téměř 25 let řídili a do jakého stavu ji dovedli.

K tomu v diskusi Helena Malotová:

Jestli mě něco neudivuje, tak to je Mejstříkův výkřik. Je to pořád jeden a tentýž druh lidí, jen se mu podařilo narodit se o pár desítek let později. Ale pořád se tu rodí noví fanatičtí svazáci, nové soudružky, noví udavači, jen mají trochu jiné převleky. Proto si musíme znova a znova uvědomovat, s kým máme tu čest. Jsou to pořád stejní lidé. Jen doba se změnila. zatím jim tak úplně nepřeje. Bacha.

K tomu v diskusi Leo Švančara:

Pročpak statečný svazáček Mejstřík, který by dnes nechal zavírat lidi za to, že prý nedostatečně kritizují Moskvu, přijal před Listopadem funkci místopředsedy celoškolského výboru SSM pro ideově výchovnou práci? Tedy nejvyššího ideologa na celé AMU, kde tehdy studoval ve čtvrtém ročníku? Tohle bych namísto jeho úvah, kdo podle něho patří do kriminálu, docela rád od něho slyšel!

Zpráva:

Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák dostal od Ministerstva spravedlnosti odškodnění 60.000 Kč za škodu způsobenou nezákonným trestním stíháním v případu Jany Nečasové. Podle původních obvinění měl Randák spáchat trestný čin, když zveřejnil údaje o platu Nečasové včetně údajů o statisícových odměnách. Bývalý šéf civilní rozvědky požaduje, aby 60.000 zaplatil policista, který se na vyšetřování přímo podílel. Ministerstvo to odmítlo.

Dodávám. Jak typické! Konkrétní osoby ve státní správě něco způsobí, ale zaplatíme to z daní všichni! Ufff!

Tomio Okamura před časem pronesl následující slova: „Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli.“

Blázniví aktivisté na něj podali trestní oznámení, policie je nyní odložila s tím, že se ničím neprovinil.

Dodávám: Svoboda slova buď platí pro každého a na jakékoliv téma, nebo neplatí vůbec. Je nejvyšší čas, aby si to všichni zatraceně uvědomili.

Zpráva:

Restauratér nemůže zakázat vstup do svého podniku rodičům s malými dětmi jen proto, že by mohli rušit ostatní. A to ani v případě, že se od něj kvůli hluku hosté odvracejí. Případ podnikatele, který chce kvůli sporu s obchodní inspekcí skončit, se podle soudkyně Dagmar Nygrínové příliš dramatizuje. Právě ona předsedala soudnímu senátu, který v případu rozhodoval.

Dodávám:

Opětovné vítězství přiblblé ideologie nad zdravým rozumem.

Radim Kunz v internetové diskusi:

Ekonomové odmítají si uvědomit podstatnou věc, že makroekonomika je jen součtem mikroekonomik, že HDP je jen součtem aktivit jednotlivých firem. A že když vláda ničí jednotlivé firmy svými nesmyslnými regulacemi, tak do toho svého svatého HDP nemá co sečíst a nějaká makroekonomická kouzla nepomůžou. Můžou virtuálně nafouknout HDP státními výdaji na dluh, ale v reálné ekonomice se to neprojeví. Zvyšování HDP státními výdaji, to je operace čistě matematická, ne ekonomická.

Ruský prezident Putin byl na schůzce G 20 téměř ignorován. S kancléřkou Merkelovou jednal pouze 6 hodin…

A již tradičně skvělý Nassim Taleb na závěr:

Latinské úsloví nás učí, že důmysl se rodí z hladu (artificia docuit fames). Tato myšlenka je v klasické literatuře všudypřítomná. Podle Ovidia probouzejí génia nesnáze (in genium mala saepe movent), což lze do brooklynštiny přeložit následovně: „Když vám život nadělí kyselé hrozny, udělejte si z nich limonádu.“

Zdrojem inovací je tedy nadměrná energie vynaložená v reakci na dílčí neúspěch.

Naši předkové nám tu zanechali daleko hlubší poselství, než se na první pohled zdá. V mnoha směrech totiž odporuje současným představám o vynalézání a pokroku, které nás vedou k závěru, že inovací dosáhneme prostřednictvím byrokratických dotací a plánování, případně tím, že naženeme studenty na ekonomické fakulty k velectěným profesorům podnikání a vynalézání (kteří nikdy nic nevynalezli), nebo najmeme konzultanta (rovněž s nulovým počtem vlastních inovací). Jde o hluboký omyl: povšimněte si, jak neúměrně vysokým podílem přispěli k technologickým průlomům technici a podnikatelé bez jakéhokoliv vzdělání, ať už za časů průmyslové revoluce nebo dnes v éře Silicon Valley.

Zdroj: viditelny-macek.cz