Když jsem se od Viky, své známé z Roveněk, dozvěděl, že její dcerka Ksjuša bude v červnu na ozdravném táboře v Lugansku, bylo mi jasné, že tento tábor navštívím, dozvím se zajímavé informace o tomto typu tábora a uvidím něco z táborového programu. Shodou okolností se ozdravný tábor Nězabudka (Pomněnka) nachází nedaleko 38.ZŠ, kam chodím na školní tábor. Ve čtvrtek 14.6.2018 se na prostranství před hlavním vchodem Nězabudky konala volba Miss Nězabudka. Děvčata, ucházející se o tento titul, se musela představit, říci něco o sobě a svých zájmech a prozradit, s čím budou vystupovat. Potom musela ostatním předvést něco ze svého umění-např. zpěv, recitaci, tanec, ale objevilo se zde i gymnastické vystoupení nebo kresby.

Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích-mladší (1.-4.třída) a starší (5.-9.třída) děvčata. Mezi soutěžícími v mladší kategorii zaujala dívka, která zatancovala pěkný tanec s jedním chlapcem. Ve starší kategorii zaujala dívka s výrazným hlasovým projevem při zpěvu (budoucí Miss). Zde soutěžila i Ksjuša, která zpívala píseň se svou kamarádkou Vikou (nakonec získaly 2.místo) a dívka, která předvedla krátké gymnastické vystoupení. Většina vystoupení ve starší kategorii byla pěveckých nebo kombinací zpěvu a tance, jak už v této věkové kategorii bývá. Všechna děvčata se velmi snažila, i přes občas stávkující mikrofon, povzbuzována nejen členy svého oddílu. Mezery mezi jednotlivými vystoupeními byly prokládány oddílovými pokřiky.

Než pak porota vyhodnotila vystoupení, děti si zazpívaly a zatancovaly. Po krátkém čekání byly vyhlášeny výsledky-v mladší kategorii byly vyhlášeny dokonce dvě Miss. Všichni účinkující obdrřeli diplomy a drobné ceny.

Byl jsem v tomto táboře chvilku, ale i za tuto chvilku jsem vypozoroval, jaké vřelé a přátelské vztahy zde panují mezi dětmi a vedoucími i mezi dětmi navzájem. Např. když se na slavnosti uprostřed programu objevila jedna vedoucí (která zde pravděpodobně nějaký čas nebyla), program musel být na nějakou dobu přerušen, protože nastal všeobecný úprk dětí k této vedoucí, která záhy zmizela na delší dobu v objetí dětí. Jelikož celkově jsem již na několikátém táboře a všude to bylo podobné, nemůže to být náhoda. Navíc jsem takové vztahy (mezi učiteli a žáky i mezi žáky navzájem) vypozoroval i při svých četných návštěvách škol.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, Lugansk, LLR