Využívání fosilních paliv a průmysl. To jsou největší producenti oxidu uhličitého na Zemi. Bez těchto součástí by však moderní svět 21. století nevypadal, tak jak jej známe. Jsou tedy nedílnou součástí života v moderní společnosti, ale naši planetu zamořují CO2 neudržitelnou rychlostí.

V dubnu dosáhlo průměrné množství CO2 v atmosféře poprvé ve známé historii 410 ppm (0,041%). V květnu tohoto roku dokonce stouplo na 411 ppm. A prý bude hůř.

Díky hlubokým vrtům do ledu v Grónsku a Antarktidě vědci poměrně podrobně znají klimatickou minulost naší planety. Tímto způsobem znají stav atmosféry za posledních 800 tisíc let.

Za tento dlouhý čas však množství oxidu uhličitého v atmosféře ještě nikdy nebylo tak vysoké jako dnes. Až v období průmyslové revoluce měsíční průměry překonaly hranici 300 ppm.

V roce 2013 se svět dostal přes hranici 400 ppm. Někdy kolem roku 2060 podle vědců překonáme i hranici 500 ppm, do konce století dokonce 550 ppm.

Graf vyjadřující souvislost mezi růstem průměrné teploty na Zemi a množství oxidu uhličitého v atmosféře (NOAA)

Všechny výše uvedené situace můžou ovlivnit miliony lidí po celé planetě. Lidstvo si navíc musí zvykat na stále kontaminovanejšie ovzduší (zejména v obrovských metropolitních oblastech), kde jsou astma, kardiovaskululárne problémy, rakovina plic či alergie běžnou součástí života.

Z historických záznamech o klimatu na naší planetě víme, že zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře o 35 ppm trvalo kdysi přibližně 1000 let. Dnes však každoročně množství CO2 v atmosféře naroste o 2 ppm. Pokud člověk nezmění své jednání na této planetě, čekají nás prý události a důsledky, jaké Zemi ještě nezažila.

Zdroj: businessinsider.com