Na tomto táboře jsem zhlédl před časem slavnostní zahájení. Od té doby jsem přišel na tento školní tábor ještě dvakrát. Na sportovní klání dětí a naučit děti některé hry českých dětí. Sportovní klání se konalo v tělocvičně školy 19.6.2018. Nejprve soutěžily děti z 1. a 2.oddílu (1.-2.třída), potom je vystřídaly děti z 3. a 4.oddílu (3.-4.třída). Byl jsem přítomen soutěži mladších oddílů. Oddíly byly rozděleny do tří družstev, soutěž probíhala formou štafety. Vyběhli první z družstev, splnili úkol a předali plácnutím ruky štafetu dalšímu ve svém družstvu. Vyhrálo družstvo, kde se vystřídali všichni soutěžící nejrychleji.
Začalo se prostým během, pokračovalo během s míčem, poté s obručí. Nakonec byly nejnáročnější závody-s florbalovou hokejkou a míčkem a se dvěma obručemi. Poslední soutěží bylo předávání míče nad hlavami. Takové soutěže znají děti i v ČR. Děti se do závodění pustily s velkou vervou, ostatní je mohutným křikem povzbuzovali. Nevadilo, že se občas míč, obruč či míček někam zatoulaly. Nebylo ani důležité, které družstvo vyhrálo. Hlavně že si děti zazávodily.
Zatímco v tělocvičně probíhala soutěž pro 3. a 4.oddíl, já jsem děti 1. a 2.oddílu venku před školou na travnaté ploše učil některé české hry (děti 3. a 4.oddílu jsem učil hry již 13.6.2018). Musím říci, že všechny čtyři oddíly české hry velmi zaujaly, podobně jako předtím děti ze školního tábora 6.ZŠ v Roveňkách. Některé hry děti znaly, hrály je jen s určitými obměnami. Některé hry neznaly a zalíbily se jim. Chtěly je hrát stále dokola. Hráli jsme různé varianty hry na babu (rusky: latka)-legrační baba (neznaly), baba ve dvojicích (znaly), řetězová baba (neznaly), dále výměnu míst (neznaly), souboj skokanů (na jedné noze-neznaly), červení a bílí (znaly podobnou), na rybáře (znaly podobnou), hru vlku, vlku, kolik je hodin (znaly podobnou pod názvem na lišku), na molekuly (některé znaly, některé ne). Se staršími jsme ještě hráli hru se dvěma míči (hraje se v kruhu, míč se hází ob jednoho).
Co se týká oblíbenosti, zvítězila jednoznačně legrační baba. Co se týká věkových kategorií, nejvíce byly zapálené do her děti ze 2. a 3.oddílu (2. a 3.třída). Ale na omluvu prvňáčků je třeba říci, že některé děti hned nepochopily pravidla a já je taky neuměl rusky tak dobře vysvětlit. Na omluvu čtvrťáků je zase třeba říci, že na hry bylo málo času kvůli blížícímu se obědu (že by se do hry zapálili i oni, kdyby bylo více času, dokázali 19.6., kdy chtěli hrát hry zase). Mnoho dětí se po skončení her vyjádřilo, že budou nové hry hrát u domu se svými kamarády.
Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, Lugansk, LLR