„Samozřejmě, že nebudeme házet jaderné bomby… Jak jsem řekl, každá země má právo na vlastní rozhodnutí a vlastní chyby. Pořád to jsou ale chyby… Jsou chyby, které mají následky," řekl Čižov v rozhovoru pro list Ekathimerini, když odpovídal na otázku ohledně ruské reakce na možný vstup Makedonie o NATO.

Cestě Makedonie do Severoatlantické aliance brání spor s Řeckem o název země. Ten se může po více než dvaceti letech vyřešit po podpisu dohody mezi Skopjí a Athénami. Nově se má země jmenovat Republika Severní Makedonie a pod tímto názvem Řecko přestane blokovat její vstup do NATO a EU.

„Podle mě tato otázka měla být už dávno vyřešená, aby obě země mohly mít dobré sousedské vztahy," komentoval dohodu Čižov. „Co se týče její podstaty, uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, neboť víme, že reakce v obou zemích není jednoznačná," dodal ruský velvyslanec.

„Přestože doufáme, že tato dohoda přispěje ke stabilitě na Balkáně a spolupráci mezi oběma zeměmi, neměla by být záminkou pro rychlý vstup vašeho souseda do vojenské aliance," podotkl diplomat.

Rusko se podle něj nestaví proti rozšiřování Evropské unie, neboť každá země má právo činit vlastní rozhodnutí. To však zcela neplatí v případě Severoatlantické aliance.

„Rozšiřování NATO je něco jiného. V zásadě se jedná o pokus vzdorovat hrozbám a výzvám 21. století pomocí prostředků a mechanismů 20. století," vysvětlil ruský postoj diplomat.

Řecko a Makedonie podepsaly dohodu 17. června. V pátek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance pozve Makedonii k přístupovým jednáním na nadcházejícím summitu v Bruselu, který se má konat ve dnech 11. až 12. července.

Ve středu makedonský parlament odhlasoval návrh zákona, který má přejmenovat zemi. Ten musí ještě schválit prezident Ďorge Ivanov. Ten už ale prohlásil, že ho nehodlá podepisovat. Pokut návrh vetuje, zákon bude muset absolutní většinou schválit parlament. Nový název musí v konečném důsledku podpořit občané na referendu a poté proběhne změna ústavy.