„Vždycky mě přitahovalo umění fotografie. Lákala mě Akademie výtvarných umění v Praze. Češtinu jsem studovala od sedmé třídy, abych zvládla přijímačky. Před pěti léty jsem se přestěhovala do Česka a hned jsem pochopila, že chci tady zůstat navždy."

Nejkomplikovanější bylo začít vydělávat a postavit se na vlastní nohy. Nejdříve si dívka pronajímala garsonku spolu se svou spolužačkou na okraji Prahy. Poplatky za spotřebu elektřiny nebyly podle ní až tak náročné, ovšem mobilní spojení je výrazně dražší v porovnání s Ruskem.

Stojí to za to, protože se v Česku cítí opravdu lépe než doma. Do rodné Permi jezdí dvakrát ročně.

„V Permi jsou lidé vždy naštvaní, nikdy se neusmívají, vždy cítíte agresi. Bojím se procházet večer sama. Ale tady v Česku se ani labutě nebojí procházet po čtvrti".

Na otázku, jaký vztah mají Češi k Rusům, odpovídá:

„Mám takový pocit, že Češi mají všechny lidi rádi. Na univerzitě se vždy chovali k Rusům dobře. Bylo to velice příjemné studium. Někdy jsem slyšela, že Češi považují Rusy za okupanty kvůli minulosti. Ovšem nikdy jsem nenarazila na nic podobného. Všichni, s kým jsem komunikovala, dobře chápou, že některé věci patří do minulosti a naše generace za to nemůže."

„Je tady hodně ruských obchodů, restaurací, lze pořád komunikovat pouze s Rusy. Ale v takovém případě proč jste se sem přestěhovali?"

Slečna se zmínila, že podle její názoru Češi opravdu hodně pijí pivo.

„Ovšem v každé české hospodě je taková přátelská atmosféra, a když se do toho zapojíte, tak se stáváte také přítelem ostatních".

Studentka pochválila i český systém vysokoškolského vzdělání.

„Profesoři jsou velice dobří, opravdu se zajímají o své předměty. Po absolvování dostáváte nejen diplom, ale hlavně — skutečné dovednosti, které můžete uplatnit po celé Evropě."