Veškerý spor se točí kol toho, zda má Agrofert nárok na dotace v případě, že se ukáže, že je nadále vlastněn Andrejem Babišem. Mohlo by se jednat o střet zájmů, pokud by vlastníkem byl sám ministr…

„Konečný uživatel výhod" vs. „skutečný majitel"

V Babišův neprospěch se argumentuje tak, že jsme si v Česku všimli, že slovenský registr označuje Babiše jako „konečného uživatele výhod" z činnosti Agrofertu. Babiš má být tedy „konečným uživatelem výhod" (konečný užívateľ výhod). Všimněme si, jak jsou si čeština se slovenštinou podobnými jazyky a jak rozdílně se směrnice EU překládá. Slovenský registr se nyní přetřásá proto, protože se do něj podařilo nahlédnout účinněji než do toho českého.

„Konečný uživatel výhod" má mít prý český ekvivalent v pojmu „skutečný majitel". To jsou tedy věci! Kdybychom se na případ dívali lingvisticky, pak 100% synonymie vůbec neexistuje, to zaprvé. Zadruhé má jazyk arbitrární charakter a hmotné vyjádření obsahu můžeme kolektivní dohodou změnit, což zřejmě nepotěší pana Andreje Babiše.

Zjednodušeně: dle uvedené logiky je Babiš stále vlastníkem holdingu, tudíž nemá nárok na dotace pro svůj Agrofert. Jenže. Ne tak rychle. Vše je složitější.

Proč nás má zajímat právě slovenský registr, jsme-li na území ČR? A proč se tam k dovršení všeho uvádí jiný obrat, fungujeme-li na jednotném prostoru EU, kde se mají předpisy, vyhlášky atd. harmonizovat, a to s cílem vyloučení veškerých možných (předvídatelných) nedorozumění? Nota bene copak se „skutečný majitel" nedá přeložit do slovenštiny jako „skutočný majiteľ"? Musíme místo toho upotřebit obrat „konečný uživatel výhod"? Je vůbec vina pana Babiše, že v registru je uvedeno „konečný uživatel výhod", když tuto formulaci umožňuje oficiální slovenská verze evropské vyhlášky?

Pokud se překládá z identického výchozího zdroje (výchozím zdrojem je zde směrnice Evropského parlamentu a Rady [EU] 2015/849 [článek 3, odst. 6 této směrnice] viz), jak je při vší dobré vůli potom možné vyplodit až takto od sebe daleké výrazy? To by svědčilo skoro o značném nedorozumění (disharmonii) mezi EU úředníky.

Ještě že tu máme Google Translator, Glosbe či Linguee

Anglické znění překládaného termínu je „beneficial owner" (viz Kapitola I, Obecná ustanovení, Oddíl 1, Předmět, oblast působnosti a definice, čl. 3, ost. 6). Google překladač výraz „beneficial owner" překládá jako „skutečný vlastník". Slovenský překlad téhož dokumentu EU nicméně zní „konečný užívateľ výhod". Ve francouzštině „beneficial owner" zní „bénéficiaire effectif". Pokud necháme Google Translator přeložit francouzskou verzi směrnice, dostaneme výraz „skutečný vlastník". Slovo „skutečný" dostaneme i použijeme-li užitečný překladový nástroj Glosbe či Linguee; oba nástroje „beneficial owner" překládají jako „skutečný vlastník". 

Do třetice: zkusíme si přeložit chorvatskou mutaci téhož místa směrnice. Potom „stvarni vlasnik" překládáme jako „skutečný vlastník". Mohli bychom se začít vlastně pídit, zda „vlastník" je vůbec totéž co „majitel"… A jak že se „beneficial owner" chápe těmito slovníky? Takto: „person who takes all or most of the returns of a property's equity or monetary gains"а. Z toho plyne, alespoň lingvisticky, že takový člověk má buď celý či jen částečný zisk ze svého vlastnictví. Do jaké míry lze uvažovat i tak, že můžeme něco vlastnit bez zisku či mít zisk z něčeho co nevlastníme? Jak je to s Andrejem Babišem? Může mít zisky z něčeho, co třeba nevlatní? A proč by nemohl vlastnit a těžit zisky, když i Prezident US si vesele prezidentuje i podniká?

Dovolíme si zacitovat portalsvj.cz „Vlastník, majitel, držitel, uživatel, provozovatel, správce, osoba vykonávající některé činnosti spojené se správou mají právní úpravou přesně vymezený obsah a jimi označené osoby mají svá a nezaměnitelná a nepřevoditelná práva a povinnosti. Shrnuto: Uvedená označení osob je třeba pečlivě rozlišovat." Proč směrnice EU používá místo termínu „skutečný vlastník" pojem „Skutečný majitel"? Že tu rozdíly budou jsme se dověděli i na České advokátní komoře. Téměř to vypadá, že jazykověda se s právem nemůže shodnout!

Nabízí se však celková otázka, zda se má uvedený „guláš" pojmů vůbec řešit, když byla směrnice přijatа v roce 2015, když Babiš už v politice byl a právo by nemělo mít retroaktivní platnost. Babiš usedl do politiky na základě minulých „směrnic". Také by se mohlo stát, že během jízdy autobusem na základě nové směrnice řidiči propadne řidičák a pilotovi pilotní průkaz. V ČR známe zřejmě jen jediný případ retroaktivity práva, a sice u antikomunistického zákona. To bychom ale ze hry museli vyloučit všechny ročníky, kterým bylo 17. 11. 1989 více jak 18 let věku. Což se nestalo. Člověku se matně vybaví název hry od mistra dramat původem ze Stratfordu nad Avonem „Mnoho povyku pro nic". Nebo Ne? Hra má v našem případě otevřený konec, uvidíme, kdo s koho…

Stále čekáme na vyjádření Agrofertu, který Sputnik požádal, aby se tento vyjádřil co nejjednodušeji, jak záležitost interpretuje on. Čekáme.