Zájem Číny o Arktidu je znám již dlouho. Změna klimatu může zlepšit situaci v oblasti Severní mořské cesty a otevřít nové příležitosti pro plavbu z Asie do Evropy podél severního pobřeží Ruska a je pravděpodobné, že pokles ledového pokrytí otevře přístup k přírodním zdrojům v regionu, jejíž hodnota se odhaduje na 35 bilionů dolarů.

Když mluví čínský kontraadmirál Yin Zhuo o zájmech Číny na Arktidě, často říká, že „Arktida patří celému světu, takže nad ní nikdo nemá samovládu, a že Čína by měla hrát svou roli ve vývoji Arktidy, protože v zemi žije jedna pětina světové populace".

Čína má několik malých vojenských ledoborců, jejichž technické vlastnosti neumožňují pracovat v polárních oblastech, a jeden velký civilní ledoborec Sněžný Drak, který Čína koupila od Ukrajiny v 90. letech.

Poprvé čínský ledoborec Sněžný Drak mimochodem prošel Severní mořskou cestou v srpnu 2012 a podle předpovědí již v roce 2020 Čína plánovala dopravit každou šestou tunu vývozu touto cestou za pomocí svých vlastních ledoborců. Zde vzniká otázka, zda Rusko dovolí vstoupit do svých vod čínským jaderným ledoborcům.
Doposud v květnu roku 2017, během schůzky ministrů zahraničí Číny a Ruska, byl projednán projekt Polární hedvábné stezky, což znamená rozvoj infrastruktury Severní mořské cesty a výstavbu přístavů s přímou účastí čínských společností.

A nakonec to není jen Arktida a ledoborce. Vojenští odborníci považují vytvoření atomového ledoborce Čínou za důležitý krok k další výstavbě vlastní atomové letadlové lodi. Čína má jaderné reaktory, které pracují na jaderných ponorkách, ale vytvoření vlastní jaderné technologie k pohonu velkých lodí je krokem vpřed. Dokonce i v zimě letošního roku, China Shipbuilding Corporation (CSIC) oficiálně oznámila, že hodlá „urychlit proces dosažení technologického průlomu" v konstrukci jaderných letadlových lodí.

Letadlová loď bude teoreticky schopna pracovat na několika reaktorech, které vyvinula Čína pro atomový ledoborec. Někteří odborníci se také domnívají, že i když první čínský atomový ledoborec není ideální, Peking jej bude moci využít k testování technologií v reálných podmínkách, k výcviku personálu a následnému pokroku při vytváření své atomové letadlové lodi bez ohledu na finanční náklady.