Schůzka Putina s Trumpem, které se tzv. hluboký stát (vojenskobezpečnostní komplex, neokonzervativci a zpravodajské služby), snažil zabránit vymyšlenou aférou Russiagate a jejím následným protahovaným vyšetřováním, byla konečně sjednána. A to nikým menším, než právě neokonzervativním operativcem tohoto hlubokého státu a Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Patrick Lang podává svědectví, jak k tomu došlo:
Mnoho lidí spatřuje ve schůzce pozitiva: https://www.strategic-culture.org/news/2018/06/25/these-are-benefits-of-us-russia-summit.html
Pozitiva v ní vidí Putin i Trump. Putin doufá, že se jí podaří zlepšit vztahy mezi vládami USA a Ruska. Samozřejmě, za „napjaté vztahy“ zodpovídá Washington, který falešnými obviněními zdémonizoval jak Rusko, tak Putina, a své nepřátelství k Rusku zkonkrétizoval i činy, jakými byly a dosud jsou např. sankce i Amerikou zorganizovaný převrat na Ukrajině, (včetně americké chybné kalkulace, že po tomto převratu se Rusko vzdá své námořní základny v Černém moři).
Na čem lze tedy dohodu postavit? Až dosud se zdála být právě postava Boltona a všeho, co představuje, překážkou možného dorozumění a dohody mezi USA a Ruskem. Z pohledu amerických neokonzervativců, mezi něž Bolton patří, je to totiž právě Rusko, které stojí Spojeným státům v cestě za jejích světovou hegemonií. Nu a jelikož doktrína neokonzervativní zahraniční politiky vyhlašuje, že zásadním americkým cílem je zabránit růstu zemí, které s americkou neomezenou moci ve světě nesouhlasí (mezi něž Rusko patří), pak je americká dohoda s ním v podstatě nemožná.
Což neznamená nic jiného, než že úspěšný summit Putin-Trump bude od USA vyžadovat ústup od této neokonzervativní doktríny. Jestliže se tohle Trumpovi zdaří, i když vedle něj bude sedět neokonzervatvec z masa kostí John Bolton, octnou se pak všichni Trumpovi kritici na vodě. Anebo ukrývají Bolton a hluboký stát v materii připravovaného Summitu tajný rušivý mechanizmus, který jim zaručí pokračovat v nepřátelské politice vůči Rusku i po Summitu? Čímž by se samozřejmě ve své celistvosti zachoval i enormní rozpočet a moc neoslabeného vojenskobezpečnostního komplexu. Anebo je Trump supermanem, který dokáže „přeprat“ moc, před kterou prezident Eisenhower varoval Američany už v r. 1961? Uvažme v té souvislost, oč je dnes tento komplex po víc než půlstoletí silnější, než byl tehdy, když byl po celé toto období přikrmovánsi dekádami Studené války i tzv. válkami proti terorizmu?
Asad a nepochybně i Irán jsou přesvědčeni o tom, že jednat s Washingtonem je jednoduše ztráta času:
https://www.fort-russ.com/2018/06/assad-says-talks-with-the-trump-a-waste-of-time/
Asadův názor má oporu v důkazu. Jednou z prvních Trumpových činů v prezidentském úřadu totiž bylo, že se jednostranně stáhl z mnohonárodní nukleární dohody s Iránem. A bohužel, neexistuje jediný důkaz, který by nadějeplný ruský pohled na jednání Putin-Trump podporoval.
Bylo by zajímavé prohlédnout si dnes všechny mezinárodní dohody, které Washington během své historie uzavřel, a pak spočítat, jaké procento z nich dodržel.
Takže: Jestliže nechce být Putin vlákán do pasti, měl by se zamyslet nad slovy slavného indiánského náčelníka Josepha Nez Perce, když přemítal o smyslu svých jednání s Washingtonem: „Slyšel jsem jen slova, slova a slova, ale nikdy jsem neviděl žádné činy. Jsem už unaven ze slov, která k ničemu nevedou. A je mi těžko na duši, když si připomenu všechny ty pěkné řeči a následné zklamané naděje“.
Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/2018/06/28/two-views-putin-trump-summit-paul-craig-roberts/