Díky tomu je činnost klubů a sportovních jednot už dva roky paralyzovaná. Je opravdu neuvěřitelné s jakou potměšilostí je Valachová schopna si ze sportovního prostředí dělat dobrý den. Ve svém otevřeném dopise určeném českému sportovnímu prostředí tak navzdory reálným dopadům a výsledkům své práce napsala:

„Český sport jsou pro mne lidé z oddílů, obětaví trenéři mládeže, lidé, kteří za nic nebo za pár korun pečují o sportoviště v malých městech či vesnicích, kde je zajištění sportování (zvláště mládeže) neocenitelnou prací.

Tito všichni mají moji hlubokou úctu. A vždy měli mou plnou podporu a respekt. Byla jsem prvním ministrem, který také pravidelně do klubů jezdil a naslouchal starostem první linie sportu. Proto jsem také prosadila jejich férové přímé financování a proto jsem také rozhodla o pokračování programu IV a financováni jejich provozu a údržby v minulém roce.

Peníze z veřejných rozpočtů mají směřovat přímo k oddílům na reálnou činnost a skutečnou práci. To byl naprosto základní kámen změn financování českého sportu. O tom, že to je jediný skutečně správný základ, jsem přesvědčena i nyní a budu o tom přesvědčena vždy.“

Je tedy otázkou, proč to Valachová nečinila. Proč na úkor „první linie českého sportu“ přidělila v roce 2017 nezákonnou mimořádnou dotaci Českému olympijskému výboru  ve výši 76 mil. Kč. A proč si od ČOV nechala darovat značkové sportovní vybavení za desítky tisíc Kč a navíc, na úkor českého sportu sebou na výlet do Ria vzala i své dvě kamarádky – úřednice z MŠMT, jejichž dopravu, pobyt i sportovní vybavení zaplatilo české sportovní prostředí.

Za tyto vynaložené prostředky mohlo sportovat a pořídit si sportovní vybavení několik stovek dětí ve vesnických sportovních klubech a fungovat několik desítek klubů.

Kromě toho Valachová, jako důkaz toho, že financování českého sportu je v naprostém pořádku, ve stejném dopise uvádí:

„V tuto chvíli český sport získal během letošního roku od MŠMT již 3,1 miliardy korun v neinvestičních dotacích a platby ve výši dalších 600 či 700 milionů jsou nyní administrovány do konce června. Vyplacena byla také již skoro 1 miliarda na investice. Opravdu je to kolaps?“

I tato věta ji usvědčuje z naprosté neznalosti problémů dnešního sportovního prostředí v ČR, protože:

1. první linie českého sportu, tj. kluby a jednoty, resp. většina z nich, dosud nedostala

téměř nic a nejméně do září t. r. ani nedostanou, přestože vládní usnesení ukládá

dotace distribuovat nejpozději do konce března. A paní Valachová si zjevně nedovede

představit činnost v klubu, který tři čtvrtě roku nedostal od státu ani korunu a

pravidelné jízdy do klubů a naslouchání jejich starostem jí zřejmě šlo jedním uchem

tam a druhým uchem ven.

2. 4 mld. Kč výdajů státu do sportu jsou zhruba 25% průměru výdajů do sportu v EU,

což je pro konkurenceschopnost českého sportu naprosto likvidační.

Ano paní Valachová, to je neomluvitelný kolaps a rozvrat financování českého sportu, který jste zavinila Vy a měla byste místo urážek sportovců alespoň teď zahrát fér hru. Omluvit se, zmizet z politického života a přestat škodit.

                                                                                                                          Michal Kraus