Na summitu prezidentů a premiérů v Bruselu se jednalo o izolaci EU prakticky za jakoukoli cenu, píše korespondent Spiegelu a poukazuje na to, že práva migrantů a běženců už nehrají téměř žádnou roli.

Jestliže někdo očekával od summitu EU jasná prohlášení, tak jedno z nich učinil polský předseda vlády Mateusz Morawiecki: „Pokud někdo chce přijímat běžence, tak prosím. Polsko a země Visegrádu mají v této otázce svoji vlastní pozici." Morawiecki přitom právě souhlasil s výsledky summitu v Bruselu, kde se jedná o „solidaritě" při přerozdělování migrantů, zdůrazňuje autor článku Markus Becker.

Bylo rozhodnuto o tom, že vnější hranice EU mají být lépe chráněné, kvůli tomu je potřeba zesílit agenturu pro ochranu hranic Frontex. V dokumentu ovšem není napsáno, kolik prostředků a personálu k tomu bude potřeba a v jakém časovém rámci je třeba tento plán splnit. EU se také chystá vytvořit speciální platformy pro příjem migrantů za hranicemi svého území a kontrolovaná centra uvnitř EU.

V těchto centrech se bude zjišťovat, zdali zachránění ze Středozemního moře mají nárok na status běžence či zdali jsou výhradně ekonomickými migranty. Následně je budou posílat zpět. Běžence budou rozdělovat po zemích EU.

Autor článku poukazuje na přítomnost celé řady problémů spojených s tímto rozhodnutím. Například transport migrantů a běženců do center má probíhat výhradně na základě dobrovolnosti. Přerozdělování již přijatých běženců má být také dobrovolné. Polský premiér přitom ukázal, nakolik je velká připravenost některých zemí EU ke spolupráci na příkladu Polska, Maďarska, Česka a Slovenska, říká autor článku.

Také není jasné, do jaké míry bude probíhat spolupráce s Agenturou OSN pro otázky běženců a Mezinárodní organizace pro migraci, říká autor.

Mezitím Albánie a Libye odmítly myšlenku platforem pro příjem migrantů za hranicemi EU, říká Spiegel.

Po summitu je jedno jasné: Evropa se orbánizuje — EU se chce ještě více izolovat než dříve, uzavírá magazín.