Historik tím chce dokázat, že národní, menší a přesto suverénní stát je prospěšný svému obyvatelstvu a není nebezpečný, jak o něm tvrdili liberální komentátoři a pozorovatelé Balkánských válek konce minulého století. Ti si mysleli, že fenomén národního státu nenese nic jiného než zlo a násilí a je sám o sobě důvodem, proč vypukla válka v Jugoslávii.
Ale úspěch rozdělení České republiky a Slovenska nepasuje do teze o národním státu jako o nebezpečném a život ohrožujícím, myslí si Husson.

Je zřejmé, že Česká republika a Slovensko jsou životaschopné národní státy navzdory jejich malým rozměrům. V této souvislosti se stačí podívat na schopnost malých států provádět reformy. V Dánsku a Nizozemsku jsou mnohem efektivnější a rychlejší než ve Francii a Německu.

Rozpad Jugoslávie byl podle historika vyvolán vnějšími činiteli, nikoliv vzkvétáním malých balkánských národů, které by se chtěly krvavě rozdělit.  Jugoslávie neměla podobné štěstí jako Československo. Měla nespočet problémů, počínaje plánem „federalizace" země, drahými půjčkami od MMF, a konče německou a americkou intervencí.