Jak vysvětluje autor vývoje projektu Sergej Stěpaněnko, hlavní vědecký pracovník Ústavu teoretické a matematické fyziky VNIIEF, fotonické počítače jsou potřeba k řešení problémů, které jsou nad síly „polovodičových" počítačů.
Podle jeho slov využívání fotonických technologií umožňuje desetkrát nebo až stokrát snížit množství energie, která je zapotřebí k dosažení stejného výkonu u současných počítačů.
„Pokud je pro superpočítač potřeba budova velká jako fotbalové hřiště, pak stejného výkonu může fotonický počítač dosáhnout, pokud je umístěn v půllitrovém hrnečku. Odváděné teplo pak tvoří zhruba stovku wattů, což je méně než například u vařiče," vysvětluje Stěpaněnko.
Nejvyšší výkon fotonického počítače, který byl VNIIEF vyvinut, pro nejsložitější polovodičový počítač může být při násobení až 50 petaFLOPS a nejvyšší výkon takového procesoru bude jen 100 W. Pro srovnání, výkon moderních elektronických procesů stejné síly je asi jen 5 teraFLOPS, což je 10 000x méně. Přičemž výkon fotonických počítačů můžeme výrazně zvýšit, čímž se sníží délka světelné vlny.
Pokud jde o konkrétní problémy, které by bylo možné řešit pomocí fotonických počítačů, může se jednat například o studium genetických vlastností lidí, což je velmi důležité pro lékařské aplikace.