Jestli dokáže deklarace síly bez výstřelu a mrtvých lidí zastavit násilí, pak Rusové by mohli aktuálně vyučovat zbytek světa. Vím, že se to mnohým blbě čte, že zavírají oči a nechtějí slyšet, ale neutečete před tím.
Ukrajina byla od devadesátých let zemí, ze které utíkali lidé za obživou jinam. Zatímco na Majdanu prý demonstrovali vysokoškolsky vzdělaní lidé napříč obory za „evropské hodnoty“, já si vzpomněl na to, když jsme rekonstruovali byt. Ti lidé z Ukrajiny odvedli u nás doma dokonalou práci v oblasti stavebnictví, elektra i interiérových úprav. Dva byli kamarádi, techničtí inženýři z univerzity v Kyjevě, a třetí, kterého vzali do party, vystudoval medicínu Doněcku. Jejich známí, se kterými byli v České republice v kontaktu, na tom byli podobně. Hodně z nich jezdilo za prací do Německa. S vysokoškolským diplomem v kapse makali rukama. Stejně jako řada živnostníků a drobných podnikatelů, kteří to na Ukrajině zabalili, aby přestali být cílem vymahačů plošného výpalného, které se postupem doby dostalo na úroveň desetinásobku toho, na čem to začínalo v devadesátých letech.
Od té doby uteklo hodně vody. Dodnes ale makají v Čechách rukama a posílají peníze na Ukrajinu. Ukrajina si prošla revolučním obdobím v různých podobách, ale faktická změna žádná. Jediným výsledkem byla podle nich vždy jen výměna jedněch sviní za druhé. Na Ukrajině prý zbyly jen dvě vrstvy lidí. Ti, co se perou o moc mezi sebou, aby dosáhli na veřejné prachy, a desítky milionů lidí dole, lidí, kteří jsou v řiti. Střední vrstva byla zcela zmizena.
Poslední revoluci podpořil Brusel jako údajnou cestu k demokracii. Ty slavné „evropské hodnoty“ stojí teď neochvějně po boku lidí, kteří se mezi sebou vraždí, aby nemluvili o pozadí střelby na Majdanu, Tymošenková vyhrožuje vyhlazením Rusů za užití atomového výbuchu, Jaceňuk vzkazuje politikům na Krymu, že jim bude země hořet pod nohama, a ty „evropské hodnoty“ přijímá ukrajinský parlament tak, že ti správní obíhají hlasovací zařízení těch ostatních a pro „více Evropy“ mačkají několik hlasovacích zařízení najednou, zatímco v Bruselu se cudně otáčejí zády.
Tak už skloňte hlavu a přiznejte to. Rusko prostě se souhlasem a na žádost tamních obyvatel zachránilo Krym před „evropskými hodnotami“ Hermana Van Rompuye, José Manuela Barrosa a Martina Schulze. Snad se před nimi uchrání lidé v květnových volbách do Evropského parlamentu bez toho, aby jednou museli využít Bruselem legalizované nové cesty a vypráskat je „demokraticky“, po majdansku.
Zdroj: Blog autora