Ještě se vracím ve třech reportážích ke své zajímavé a dobrodružné cestě do Gorlovky a její části-Zajceva koncem dubna 2018. 26.4.2018 jsem odjel z Doněcku do Gorlovky. Kromě návštěvy jedné gorlovské školy jsem měl naplánovanou návštěvu Zajceva a školy v Nikitovce. Chtěl jsem se také pokusit najít rodinu Alexeje Kucharčuka (známého z Příběhu zabitých dětí 2., navštívil jsem jej před rokem), abych mu předal Haló noviny s mou reportáží o setkání s ním a jeho rodinou, a předat noviny s reportáží sousedům rodiny Konopljovových (známé z Příběhu zabitých dětí 1.).

Po příjezdu do Gorlovky jsem se dostavil na odbor školství Městského sovětu, kde jsem byl srdečně přijat. Nechal jsem tam Haló noviny s mou reportáží jak pro Městský sovět, tak pro pana Kucharčuka, kterého slíbili najít (zapomněl jsem adresu, kde bydlí přes týden se svou dcerkou Nasťou). Do jaké školy chodí Nasťa, zde bohužel totiž také nevěděli. Tak jsem se rozhodl ze škol, které jsem měl vytipované, navštívit školu č.12 na sídlišti na západním okraji města. Poprvé jsem tak navštívil gorlovskou školu.

Do školy mě dovezli z odboru školství autem. U vchodu do školy mě přivítala ředitelka školy Taťjana Stěpanovna Serbul. Nejprve mi v ředitelně vyprávěla o škole. Škola byla postavena v roce 1985. V roce 2006 škola získala status Učebně-vzdělávací komplex (kromě školy je jeho součástí družina, mateřská škola i jiné vzdělávací a kulturní instituce). V roce 2015 byla škola přejmenována na Střední školu s rozšířeným vyučováním některých předmětů. Ve škole je celkem 27 tříd 1.-11.ročníku. Škola pořádá mnoho různých zajímavých akcí a soutěží a účastní se rovněž mnoha akcí.

Škola se nachází čtyři km východně od tzv. „linie příměří”, škola a okolí byly mnohokrát ostřelovány ukrajinskými vojsky. Škola byla ostřelováním poškozena, následně byla opravena. O tom svědčí fotografie na nástěnce školy. Na nástěnce jsou také fotografie pěti absolventů školy, kteří zahynuli v současné válce. Také mnohé domy a byty dětí byly poničeny ukrajinskou střelbou. Např. zásah dostal dům žákyně Ani Tutovy (6.třída), střela dopadla také na garáže a dvůr domu Milany Bučinské ze 3.A. A tak byl pro tyto děti zorganizován zájezd. V roce 2017 se některé děti školy spolu s dětmi z jiných gorlovských škol zúčastnily zájezdu do Tuly a Moskvy, což zanechalo v dětech nezapomenutelné zážitky. Děti alespoň na čas mohly vyjet mimo dosah ukrajinských střel a mohly si užít také chvíli mírového života.

Paní ředitelka mě provedla školou, navštívili jsme i některé třídy: 11.A, 10., 5. a 7.A třídu. Ve všech třídách jsem v krátkosti pohovořil o naší Společnosti přátel LLR a DLR, o mých cestách na Donbas a o ČR a Praze. Děti se živě zajímaly o život lidí v ČR a měly mnoho dotazů. Nejvíce se dotazovaly děti v 7.třídě. Děti se podivovaly nad tím, že chci navštívit Zajcevo a dokonce tam přespat. Vědí, že je Zajcevo každý den ostřelováno. Chvíli jsme se zastavili i v družině.

Poslední dvě hodiny vyučování se děti odebraly uklízet okolí školy (5.-6.třídy) a nedaleký park (starší děti), jelikož se blíží májové svátky. Já jsem se společně s paní ředitelkou byl podívat do nedalekého parku. Po návratu před školu na mě čekali dva vojáci (jeden z nich byl otcem jedné dívky z 11.třídy) s autem, aby mě odvezli do Zajceva.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, Gorlovka, DLR