Jak víme ze zpráv, přesně takhle to na setkání představitelů 29 států Aliance proběhlo. Za zmínku snad stojí, že největší dávku pomyslných exkrementů schytala německá kancléřka Angela Merkelová, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Důvody zdánlivě byly tři – výstavba plynovodu Nord Stream-2, nízké výdaje na obranu a nepříznivá obchodní bilance Spojených států s Německem. Ve skutečnosti jen jeden, a to ten poslední. Levný ruský zemní plyn na evropském trhu přece nekale konkuruje dražšímu americkému zkapalněnému břidlicovému plynu, proto zvýšené německé náklady na obranu se musí utratit za nejlepší zbraně na světě, tedy Made in USA, čímž se vylepší ona nevyvážená obchodní bilance. Jinak USA nemůže považovat Německo za svého spojence, ale za pouhou ruskou loutku.

Pokud se týká ostatních členů Aliance, tak ti musejí vzít na vědomí, že až doposud byly černými pasažéry na lodi financované a řízené Spojenými státy, a právě teď přišel čas splatit dlouholeté dluhy. Proto závazek z roku 2014, že jejich výdaje na obranu dosáhnou oněch závazných 2% HDP v roce 2024 se mění na dvojnásobek, tedy 4% za šest let, a ten původní dohodnutý objem bude dosažen už v roce příštím. Angele Merkelové to evidentně připomnělo hesla z doby jejího mládí: „Pětiletku splníme za tři roky!“ či „Plán překročíme o 100%, takže zaprotestovala proti znevažování suverenity své země.

Donald Trump pak vypustil svůj poslední šrapnel a pohrozil odchodem USA z NATO. Poté se zachechtal a symbolicky uletěl na schůzku s ruským prezidentem Vladimírem Putinem.

Velké historické změny občas začínají docela nenápadně. Někdy stačí vypustit z úst ne zcela vážně myšlený záměr, a ke zděšení všech zúčastněných začne platit ono biblické „A slovo tělem učiněno jest.“ Vzpomeňme si na Brexit, či u nás na přímou volbu prezidenta, to přece také původně nikdo nemyslel vážně. Trumpova slova o opuštění Aliance nemusejí být planou hrozbou, neboť existuje precedens z nedávné doby, kdy Spojené státy odešly (a přestaly financovat) Radu OSN pro lidská práva. Heslo America first! lze číst i tak, že v mezinárodní politice se současný americký prezident řídí preferencemi svých voličů. Jejich názor na NATO je spíše negativní, mají pocit, že se z jejich daní platí bezpečnost někoho, kdo se na tom odmítá adekvátně finančně podílet.

Evropské členské země Aliance Trumpův nevybíravý nátlak může přivést k zamyšlení nad tím, jaké tedy jsou ony bezpečnostní hrozby, kvůli kterým mají zbrojit ve finančních objemech, které náš kontinent zažil naposledy před vypuknutím II. světové války. Mohou klidně dojít k závěru, že proti nim dodávky drahých amerických zbraní nijak nepomohou.

Proto beru onen bizarní bruselský nálet racka chechtavého jako další symptom toho, že dosavadní globální uspořádání světa se může rychle změnit. Docela vážnou hrozbu rozpadu Evropské unie kvůli vnitřním rozporům a migraci může provázet i neočekávaná podobná krize NATO. Nejspíše jde o jeden z prvních vážných dopadů toho, že v 21. století se centrem světa stává Pacifik místo Atlantiku. Končí komentář Jaroslav Bašta.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)