Když prý v roce 279 př.n.l. blahopřáli vojenští velitelé svému vládci Pyrrhovi, králi epeirskému, k vítězství v bitvě u Auscula, prohlásil: „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni.“ Tato slova a vůbec pojem Pyrrhovo vítězství mne napadají, zamýšlím-li se po pár dnech odstupu od „slavné“ pražské protizemanovské demonstrace nad jejím vyzněním a důsledky. Ano, media byla, podle očekávání, plná rozhořčených protestujících. Celá republika zněla jedním (oficiálním) hlasem, požadujícím demisi toho zloducha na Hradě. Zaznívaly obvyklé výlevy narychlo oprášených, polozapomenutých figurek, užívajících si světla reflektorů… Ale dál?

Myslím, že skutečný „úspěch“ akce nejlépe ukazuje OFICIÁLNÍ DEMENTI velvyslanectví Spojených států. Posuďte sami: „Velvyslanectví USA se žádným způsobem nepodílelo na organizování protestů proti prezidentu Zemanovi. Tvrzení, že velvyslanectví USA je jakkoli zapojeno do těchto veřejných demonstrací nebo politických kampaní, je zcela mylné.“

Takže velvyslanectví Spojených států nám tu náhle pocítilo nutnost oficiálně zareagovat na jakési „fámy“, které se lavinovitě rozšířily internetem a sociálními sítěmi. Nemá cenu je zde citovat a opakovat, každý ví o co jde. Ale podstatné jsou dvě věci:

Za prvé to, že se takzvaná fáma o organizaci a materiálním zabezpečení protizemanovského protestu rozšířila tak snadno, rychle a spontánně znamená, že byla jednak pravděpodobná, uvěřitelná a logická, a pak také, že zde bylo rozsáhlé publikum, připravené takovouto zprávu přijmout. A co víc, nejen přijmout, uvěřit, ale taky předat dál, všem hlavním mediím navzdory.

Zásadní dokument: Jeden z hlavních organizátorů „protizemanovských“ akcí 17.11. 2014 v Praze je na výplatní pásce ambasády Spojených států amerických

Za druhé bleskurychlá a oficiální reakce tiskového mluvčího velvyslanectví USA Daniela Ernsta na jakési „internetové fámy a pověsti“ svědčí o tom, že se tu někomu šláplo na velice bolestivé místo. Inu, nelze nevzpomenout dávného moudra, že: existuje 5 druhů lži: lež prostá, statistika, předpověď počasí, diplomatická nóta a oficiální dementi.

Ale vážně. Málo co tak charakterizuje současnou jakešovskou osamělost našich „kulturních elit“, jako právě tato prohra „státní“ propagandy. Ano prohra. Na demonstraci sice přišlo poměrně dost lidí, ale, ruku na srdce, zbuntovat 5000 lidí v milionové metropoli za pomoci sociálních sítí, internetu, dvou profesionálních promoagentur (údaje jsou k dispozici na mnoha webech) a zejména pak veřejnoprávní televize, která demonstraci proti řádně zvolenému presidentovi donekonečna a zcela bohorovně propagovala, to není až takové umění. Ale položme si otázku: Kolikpak lidí by přišlo na podobnou akci v Rakovníku, Litomyšli nebo Břeclavi?

Takže co se to vlastně naší „elitě“ podařilo? Při téměř stoprocentním ovládnutí všech hlavních sdělovacích prostředků, za totální podpory „kulturní fronty“, s profesionálním zabezpečením, po více než 14 dní trvající „dělostřelecké přípravě“ veřejnoprávní televize – dostali do ulic cca 5000 a pak ještě asi 1500 osob. V Praze! V milionové metropoli, oplývající vysokými úřady, divadly, poradci, agenturami k čerpání eurodotací, nejrůznějšími neziskovkami, umělecky a humanitárně zaměřenými školami… Vlastně docela hubený výsledek.

Jistě, hlavní účel byl splněn. Ukázali, že jsou ještě tady. Že se s nimi musí počítat. A také umožnili premiérovi, toho času na koberečku u zámořských „šéfů“, aby se kál, poukázal na „zdravé jádro společnosti“ a slíbil nápravu. Takže v zásadě úspěšná akce?

Možná si to někteří prostší účastníci akce stále myslí. Ale jejich skuteční šéfové se nejspíš začínají škrábat na hlavě. Tak divokou, bezprostřední a totálně negativní reakci dříve „mlčící většiny“, fakt nečekali. Možná už i jim začíná docházet, že zas něco přepískli. Že v národě, který úspěšně přežil dvě totality nelze bezhlavě aplikovat zahraniční zkušenosti. A že plošné propagandistické bombardování asi nahnalo do tábora nenáviděného Zemana i lidi, kteří ho nevolili, kteří k němu měli a mají spoustu kritických připomínek, kteří ale – přemýšlejí.

Lidí, kteří mají po dvaceti letech už dost farizejství, dvojího metru, pokrytectví a lží havlistů, kteří už nemohou snést rozvracení svých hodnot a totálně protinárodní politiku „elit“. A tito lidé, tato mlčící většina se konečně pohnula! Dokonce tak, že musela oficiálně reagovat i ambasáda USA. Z tohoto hlediska byla akce totální Waterloo.

Shrnuto, podtrženo: proběhla jakási upachtěná demonstrace; jakž takž se ještě podařilo předvést to, co bylo naplánováno. Ale ty zatrachtilé dráty k loutkovodičům se ve světlech reflektorů zas jaksi nepříjemně zaleskly a další část publika si uvědomila, jaký kus se tu hraje. Ještě nějakou dobu se hrát bude. Ale lid se přestává jen nespokojeně vrtět. Začíná pískat.

A ani tucet dalších demonstrací už nezmění trajektorii havlistů, směřujících po zásluze do bezvýznamnosti a zapomnění.