• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Kroupa: "Bojím se lidí zeptat, kdy tu byl komunismus!" A kdy tady byl?

    26-7-2018 První Zprávy 76 540 slov zprávy
     


    Kroupa: "Bojím se lidí zeptat, kdy tu byl komunismus!" A kdy tady byl?

    "Bojím se lidí na besedách zeptat, kdy tu byl komunismus!" řekl vážně Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum v rozhovoru pro ČT24, když se hovořilo o průzkumu, který na zakázku Post Bellum zveřejnil, že lidé o osmičkových výročích nic nevědí.



    Webové stránky Post Bellum


    26. července 2018 - 10:09


    Jak známe naše „osmičková výročí“?

    "Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom se znalostmi o roce 1918, dvě třetiny z nich správně uvedly založení republiky. Český národ vnímá negativněji invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968, než vznik protektorátu. Zjištění vyplývají z šetření CVVM z letošního jara a právě zveřejněného průzkumu agentury NMS Market Research," píše se v tiskové zprávě, která byla po průzkumu zadaný agentuře spolkem Post Bellum.





    "Lidé nejlépe znají události v roce 1918 a 1968 (79 %, resp. 76 % respondentů), u roku 1948 správně odpovědělo 65 % dotazovaných. Mnichovskou dohodu v září 1938 nedokázalo správně zařadit 46 % lidí. Z výzkumu společnosti NMS pro Paměť národa také vyplývá, že znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem," píše se dál ve zprávě.

    "Mladí lidé ve věku 18 – 24 let jsou na tom nejhůře se znalostmi událostí v roce 1938 (zná je jen 42 %) a komunistického puče v roce 1948 (co se tehdy stalo, ví 51 % dotazovaných mladých). Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladší věkové skupiny. Nejlepší povědomí mají mladí o událostech okolo založení Československa v roce 1918 (72 %)," konstatuje zpráva.


    "Musíme se naučit dětem a mladým lidem historii vyprávět zajímavě. Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout," řekl pro zprávu  Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum. Odhadujeme, že zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové téma, pro jejich život nezajímavé. "Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extrémistickým ideologiím," míní  ve zprávě Kroupa, který svým způsobem upozorňuje na důležitost ze strany státu podporovaného jeho spolku. Ten chce v tom mladým snadno zmanipulovatelným lidem  udělat jasno.



    Průzkumu byla věnována velká pozornost i v pořadu Události komentáře, ve kterém Mikuláš Kroupa, aby zdůraznil chabé znalosti obyvatelstva o národní historii, prohlásil: "Bojím se lidí na besedách zeptat, kdy tu byl komunismus!"





    "Nejsem historik. Absolvoval jsem ale před rokem 1989 inženýrské studium na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického, kde jsem složil zkoušky z předmětů Mezinárodní dělnické hnutí a vědecký komunismus, ale i tak  bych na otázku, kdy tady byl komunismus, odpověděl, že nikdy. Jestli se ten Kroupa nebojí právem se ptát na něco, co tady nikdy nebylo. Komunismus tady skutečně zavedený nebyl, ale je pravda, že tady za kolaborace třeba i lidovců vládli tady komunisté," upozornil redakci na rozhovor s Kroupou na ČT24 jeden z našich čtenářů.



    (ps, ČT24, Prvnizpravy.cz, foto: snímek webu Post Bellum)






    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑