Směšné, odpovídající submisivnímu úředníkovi Pan Ki-munovi; pokud by Čína nezavedla plánovanou rodinnou politiku jednoho dítěte, dosahovala by teď čínská populace téměř dvě miliardy. Tvrdí to sociologická a demografická fakulta pekingské univerzity Žen-min. “Politiku jednoho dítěte”, kterou Peking praktikuje už 33 let, podporuje 76 procent Číňanů. Přímo se dotýká manželských párů v městských oblastech, tedy asi 4 z 10 lidí. Výjimku dostali příslušníci menšin nebo vesničané pracující v zemědělství – pokud se jim jako první narodí dívka, mají ještě jeden “pokus”. Partnerům bude nyní dovoleno pořídit si dvě děti. Holt, ta lidská práva v Číně a Tibetu, to není jak ve Spojených státech…

Loni v březnu vyběhla tibetská 20letá Cchering Kji z veřejných záchodků na místním tržišti s tělem zabaleným do dek, které si předtím napustila benzinem a omotala drátem. Za okamžik ji pohltily mohutné plameny. Pak se skácela k zemi mrtvá. Proč chtěla zemřít? Protože střední škola v okrese Ma-čchü v provincii Kan-su přestala vyučovat v tibetštině a přešla na čínštinu. Kdo jí pomáhal se obalit do dek, polít se benzínem a omotat se drátem? Jak to, že na tržnici už čekali kameramani a reportéři? Bylo omezení výuky tibetštiny na jednu hodinu důvodem pro její sebevražedný čin upálením…? Čínštinou se začaly vyučovat jen matematika, fyzika a chemie, jelikož v tibetštině nejsou odpovídající slova pro určité technické termíny… A tak vznikla nová protičínská ”humánní” taktika a strategie veřejného sebeupalování, které neohrožuje kolemjdoucí ani majetek. Přitom byla tibetština uzákoněna v Tibetské autonomii jako vyučovací jazyk…

Sebeupalování jako protest lidí proti terorizujícímu systému je hrozivý, ale jinak běžný tragický zvyk protestujících mnichů, studentů nebo odpůrců kast. Nebo jejich našeptávačů, stejně jako u muslimských sebevražedných atentátníků. Resumé je však pořád strašné; Jestli se v Číně upálilo za tři roky sedm desítek osob, v přepočtu na její počet obyvatel ve výši jedné miliardy a 360 milionů, je to sice pořád děsivá a zbytečná smrt, ale v “minimálním” množství, kdy od roku 1968 u nás byla dle lékařů doslova epidemie na 50 upálených v 10milionové zemi…

Devátého srpna 18letý Michael Brown v jednom z obchodů ve městě Ferguson sebral krabičku cigaret a bez placení odešel. Neozbrojeného Browna poté zastřelil 28letý strážník Darren Wilson. Podle nezávislé pitvy první oběti ve Fergusonu, kterou si vyžádala rodina Browna, byl mladík střelen celkem šestkrát, z toho dvakrát do hlavy. Asi byl tak moc ozbrojen a ohrožoval policistův život. Prostě přiměřená obrana. Ze závěrů pitvy mimo jiné vyplývá, že Brown nebyl střelen z krátké vzdálenosti, protože se na jeho těle nenašly stopy po střelném prachu; jen dvakrát do hlavy a čtyřikrát do pravé ruky. Jedna ze střel ho zasáhla do pravého oka, prolétla čelistí a následně se zaryla do klíční kosti, což může nasvědčovat tomu, že Brown bezprostředně před střelbou klečel, když se vzdával pro krabičku cigaret…

Brownovo zastřelení rozpoutalo ve městě Ferguson vlnu nepokojů. A tak jsou drancovány obchody, obušky mají v parádě na svých zádech stovky protestujících, další stovky jsou zatýkány, hoří barikády a Národní garda kolem sebe mlátí jako v americké kovbojce. Majdan po americku, jenž vyvrcholil vyhlášením zákazu nočního vycházení, které úřad guvernéra státu Missouri prodloužil i na noc z neděle na pondělí. I přes tento zákaz pokračují střety demonstrantů s policií, jež se střetla se stovkami protestujícími, kteří na policisty údajně házeli i zápalné lahve. K rozehnání davu, v němž byli také rodiče s dětmi, použila policie dýmovnice, slzný plyn a gumové projektily. Ještě větší pobouření však zavinil fakt, že proti bílému policistovi nebude vzneseno obvinění; tzv. velkou porotu tvořili ze tří čtvrtin běloši.

Rasové a genderové složení dvanáctičlenné poroty v jednom z nejostřeji sledovaných případů současnosti potvrdil americkým médiím již v srpnu státní zástupce pro okres St. Louis, v němž asi dvacetitisícový Ferguson leží. Žalobce McCulloch upřesnil, že se porota skládala z devíti bělochů, šesti mužů a tří žen, a celkem tří Afroameričanů ve složení dvě ženy a jeden muž. K usnesení poroty bylo přitom zapotřebí souhlasu devíti členů. A aby toho nebylo málo, koncem listopadu 2014 policie v americkém Clevelandu zastřelila dvanáctiletého chlapce, o kterém se domnívala, že má zbraň. Muži zákona vypálili na hocha střely poté, co údajně neuposlechl výzvu, aby dal ruce vzhůru. Byla to lež jako věž, žádné výzvy nebyly a výstřely padly dvě vteřiny po vystoupení policisty z auta.

Jak uvedla americká televizní stanice CBS News, vše začalo telefonátem na tísňovou linku 911, kdy volající policistům oznámil, že na hřišti je muž, který mává pistolí a míří s ní na lidi. Byla to však jen mystifikace; podle videa z místa činu, se černošský chlapec Tamir Rice jen v čekání na své kamarády znuděně procházel; měl jen airsoftovou napodobeninu zbraně, která údajně připomínala poloautomatickou pistoli. Na následky střelných zranění hoch zemřel v neděli v nemocnici. Jaké složení velké poroty bude asi nyní; Národní garda se pro jistotu dozbrojuje… Clevelandská policie se stala terčem kritiky již před dvěma lety, kdy automobilová honička v ulicích města skončila smrtí dvou lidí, přičemž policisté vypálili 137 střel. „Fergusonské“ nepokoje pokračovaly zatýkáním stovek protestujících v Los Angeles i v New Yorku, bouři nevole vyjádřili dokonce i černoši v Londýně…

Což tak navrhnout, aby zastánci lidských práv, třeba spící Schwarzenberg, intoxikovaný Kocáb či soudruh Štětina šli prověřit ty demonstrace do Fergusonu. A zastat se těch, co po vzoru Majdanu používají toho trochu násilného laškování s policií – což se nám přece spolu s Pravým sektorem tolik na Ukrajině líbilo. Ta nešťastná lidská práva; skoro tři stovky nevinných osob odsouzených ve Spojených státech na doživotí a k hrdelnímu trestu; k tomu skoro padesát politických vězňů Kremlu… Jde opravdu o srovnávání nesrovnatelných lidských práv…? Že justiční omyly se stávají? To je fakt, ale zároveň jde o záležitost, zahrnující se přece rovněž do lidských práv…

Zdroj: Blog autora