Popravdě řečeno, domníval jsem se, že Donbas jsou jen šachty a stepi. Rovina. Ale poznal jsem, že i příroda Donbasu je velmi rozmanitá. Najdeme zde kopce a údolí, strže, lomy, skály, přehrady, rybníky a jezera, řeky a říčky, studánky a vodopády, lesy. Je zde i několik chráněných území s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Již jsem popisoval krásu rybníků a vodopádů v Alčevsku, Alexandrovský park nedaleko Roveněk a Gremučij les a Nemocniční a Žukovský rybník na jeho okraji v Roveňkách. Se svými přáteli Vikou a Ksjušou jsme se vypravili za poznáním dalších přírodních krás Roveněk.

Městským autobusem jsme dojeli z Černigovského obvodu na druhý konec města do Hornického obvodu. Chvíli jsme se zastavili v místním parku mezi Hornickým obvodem a obvodem Jurije Gagarina a potom jsme se vydali na jižní okraj města. Minuli jsme městskou nemocnici, poslední domky městské zástavby a kolem Valentinovského hřbitova jsme se dostali na okraj města do jiného světa. Procházeli jsme nehlubokým údolím říčky Roveněk a po chvíli slyšíme hučení. Po pravé straně se objevil nádherný vodopád. Leží na řece Nagolná, protékající Valentinovským rybníkem. Dostat se až k vodopádu nebylo jednoduché, ale podařilo se nám to. Po osvěžení ve vodopádu naše cesta pokračovala k místu, kde se vlévá říčka Roveněk do řeky Nagolné. Vlevo od soutoku se zvedaly skály. Na chvíli jsme odbočili z cesty a přiblížili se ke skalám. Na skálu vylezla jen Ksjuša. Vrátili jsme se na naši cestu a zastavili jsme se u studánky s čistou pramenitou vodou. Po chvíli jsme uviděli před sebou nádherný Valentinovský rybník, největší ve městě. Jsou zde podmínky pro koupání i rybaření. Po chvilce odpočinku jsme pokračovali v cestě a to jsme se již blížili k Černigovskému obvodu Roveněk, odkud jsme se vydali na naši procházku. Po asi pětikilometrové procházce za velkého tepla jsme dorazili k prvním domkům zástavby a posléze k prvním obchodu, kde jsme se osvěžili. Domů to pak bylo už jen kousek.

Druhý den jsme šli na kratší výlet, k rybníku nedaleko domu, kde bydlí mí přátelé. U fungující šachty č.81 Kyjevská jsme přešli železniční trať Krasnaja Mogila (u hranic s Ruskem)-Roveňky-Děbalcevo (po této trati jezdí dva páry osobních vlaků denně, silná je ale nákladní doprava). Nedaleko nakládali s rachotem uhlí do vagónů. Prošli jsme areálem šachty a kolem vysoké haldy jsme přišli k rybníku. Rybníkem protéká a kolem něj se kroutí říčka Višněvecká, zaříznutá v mělkém údolíčku. Rybník a okolí nabízí místa k odpočinku. Na rybníku se koupaly děti, z nichž se brzy vyklubaly děti ze známé 6.školy. Děti z 5.třídy mě už znaly, předával jsem jim ve třídě české bonbony. Prošli jsme se po břehu rybníka a říčky a krásnou březovou alejí jsme se vrátili domů. Poznal jsem tak další přírodní krásy přímo v Roveňkách.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, Roveňky, LLR