A už se těším na návštěvy našich politiků v Bělorusku a Lukašenkovu návštěvu v Praze. Konec konců, když se můžeme přátelit s neonacisty na Ukrajině, proč ne s Lukašenkem, který je proti nim hodný hoch. A Putin přece představuje, jak říkají naši vládní i opoziční politikové „větší nebezpečí“. Kolem nebezpečného Putina je podle západních politiků a našich expertů nutno vytvořit jakýsi „cordon sanitaire“ a zabránit růstu „vlivové sféry“ Ruska. A proto se spojíme třeba s ďáblem, s neonacisty, s Lukašenkem, jehož jsme dosud odmítali uznat za člena lidské společnosti a snad se spojíme, když nám ani ten Lukašenko nevyjde, třeba, i s Al-Kaidou.

Tomáš Haas

Alexander Lukašenko, diktátor Běloruska, sousedního státu a dlouhodobého ruského spojence, přivítal vstup Krymu do Ruské federace chladně. Řekl, že anexe Krymu vytváří „špatný precedent“. Bělorusko dokonce odmítlo poslat pozorovatele ke krymskému referendu 15. března a Lukašenko řekl, že je připraven pracovat s novou Kyjevskou vládou, kterou Rusko neuznává a pokládá za nelegitimní.

To, že tento týden do Minsku přijela delegace NATO vyhlíží jako signál Moskvě, že Bělorusko, pod tlakem stále agresivnější politiky Ruska ve Svazu nezávislých států, by se mohlo orientovat více na Západ. Delegace údajně diskutovala účast Běloruska v mezinárodních mírových operacích, společných vojenských cvičeních a nákup zbraní ze západních zemí a možné základny pro letectvo NATO v Bělorusku.

Lukašenko je ale vychytralý vyjednavač a mnozí analytici věří, že nemá v plánu opustit Rusko a jeho tábor, ale chce pouze posílit svou pozici pro vyjednávání s Moskvou. Moskevský politický analytik Alexei Makarin říká, že rozhovory s NATO jsou prostředkem, kterým Lukašenko „jemně naznačuje Moskvě svou nezávislost“. Ačkoliv Západní Evropa bude jistě pokračovat v pobízení Minsku k odpoutání se od Moskvy, nepovede to ale podle něho k žádné konkrétní dohodě. Potřebuje Ruskou podporu, říká Makarin. „Potřebuje ukázat, že je sice nezávislý a má kontrolu nad Běloruskem, ale není nepřítelem Ruska.“