Už někdy v létě jsem se svěřoval jak moc se těším na pokračování seriálu ČT – České století, v kterém se objeví také Václav Klaus… Jsem línej to teď hledat – citovat z té zdařilé prognózy, kde jsem tvrdil, že to Klaus rozhodně dostane pořádně sežrat. V neděli jsem se tedy dočkal – ČT odvysílala předposlední díl seriálu, věnovaný především volbě prezidenta Havla. Konečně se tady už vynořil také Klaus. Sice zatím pronesl jen jedinou větičku, ale prognóza se pěkně naplňuje. Herec – představitel Klause, tedy alespoň u mne, vyvolává věrnou představu…potměšilého, samolibého frajírka.

pán a jeho pes (zleva do prava)

Kupodivu, ale ani televizní představitel Václava Havla nepůsobí příliš sympaticky. Vzdáleně mi připomíná sebevědomého…naivního hlupáčka.

Jistěže není jednoduché ty historické události vtěsnat do několika minut seriálu, ale i tak považuju ten popis tehdejší tahanice o prezidentský úřad mezi Havlem a Dubčekem za příliš idealizovaný.

Tady snad už ale ani nejde o nějaké osobní pocity. Podle mnoha svědectví to bylo nesrovnatelně větší drama zkrápěné slzami těžce zklamaného, dotčeného Dubčeka.

Nevím, zda šlo o autorský záměr, ale opravdovým hrdinou toho předposledního dílu Českého století, se tak, zcela jednoznačně, stala postava uvážlivého, vysoce inteligentního komunisty – Mariána Čalfy, kterému ostatní nesahali ani po kolena.

Tenhle díl Českého století se klidně mohl jmenovat – Marián Čalfa a sedm trpaslíků!

To jsou paradoxy, pane Vaněk…

Zdroj: Blog autora