25. srpna 2018 - 10:10
„Česká republika by měla důrazně požadovat propuštění Olega Sencova a dalších politických vězňů Ruské federace“.
Doporučení mě trklo k otázce: proč think-tank nechce totéž např. od britské státní svoloči, namátkou třeba Američanů, Pákistánců, saudskouarabských fanatiků? Každý má své politické vězně, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček..
K tomu lze dodat: Soudružka Margaret Thatcherová jako premiérka malé Velké Británie svého času hodila bobek na vězně, kteří drželi hladovku, vůbec jí nevadilo, že proto zemřeli. Její smrt jí nevadila, protože zemřeli človíčci, kteří byli bojovníky IRA.
Měla pravdu, co je jí potom. Nepřátelé její říše si dobrovolně vybrali dietní program. Že v jeho rámci zcepení byla jejich svobodná vůle, takže proč by se o takovou ptákovinu dále zajímala?
Na stejné principu je dietní program pana Sencova. Rozhodl se pro určitý dietní program. Jestli ho spojuje s nějakou politikou, jako dříve lidičkové z IRA, to je jeho věc, jak mínila i Margaret Thatcherová… Když železná Margareta uhynula byla v nekrolozích nazývána velkou demokratkou.
K tomu lze dodat: Polská politika je programově antiruská, takže jakákoliv protiruská usnesení parlamentu jsou stejně důležitá jako hodnocení ňader a prdelky číšnice v baru, kde by poslanci chlastali.
K tomu lze dodat: Jízlivé žvásty proti velkoúředníkovi Zemanovi jsou zbytečné a blbé, protože Kozlovského by doněčtí separatisté vyměnili i bez intervence Zemana. Jednalo se o to, aby měli v Doněcku dost biologického materiálu pro výměnu svých vlastních lidí z rukou Ukrajinců. Proto Kozlovského vyměnili. Jednalo se o logický válečný kšeft. Kus za kus.
Ještě k velké demokratce Thatcherové
Žili a byli vězněni členové paramilitárních skupin, bojujících o připojení Severního Irska k Irsku. Jeden z vůdců odporu za zdmi vězení, Bobby Sands (1954-1981), prosadil proto hladovku, při níž on a dalších devět vězňů zemřelo.
Edna O´Brien, irská spisovatelka narozená v roce 1930, v rozhovoru (pro novinky.cz, 7.5.2004) uvedla: „..Margaret Thatcherová nechávala umírat protestující Iry, kteří drželi hladovku, a říkala tomu vítězství. Ukazovala na rebely a mluvila o lidech, kteří mají na rukou krev. Jenže tohle byla také krev a rukou, ačkoliv nemusela ani zmáčknout spoušť.“
Co bylo pro demokratku Thatcherovou normální, proč by to nemohlo být normální také pro ruské vězeňské byrokraty? Podle britské premiérky to bylo demokratické rozhodnutí, že má hladovku nějakých vězňů na háku. Tak o co se jedná? Chovejme se také demokraticky.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)