Důsledkem této politiky dochází k „vyrábění společenské shody“ (termín W. Lippmanna). Hlavním úkolem sdělovacích prostředků je tedy „výroba“ názorů odpovídajících tzv. „demokratickým standardům“, které určují samozvané elity. Po takovémto zákroku mizí tendence vnímat mediální činnost jakožto manipulativní, ať již co do prostředků, tak i do cílů.