Předvánoční člověk je každoročně zpocený na zádech i tam dole, z toho jak uklízí, načinčává, organizuje, nakupuje, vaří a dopéká. Už jenom pozorovat tak činorodě kmitající lidi při nákupech a uklízení je depresivní, že člověk ztrácí chuť k jídlu, vzdychá publicista František Roček.

A přesto, když padne středovečerní soumrak, vůně vánočního času nechá zapomenout na krutá předvánoční šílenství. Ale to je obecná lidská vlastnost, protože, jak mi říkali váleční veteráni, do této pomíjivé nálady vánočního míru vklouzávali i vojáci na frontách 2. světové války.

O předvánoční krutosti svědčí i fotografie, na které je zachycena nekonečná fronta před nákupními hangáry firmy Globus mezi Předlicemi a Trmicemi na okraji krajského města Ústí nad Labem. Hrůzostrašná fronta lidiček byla zachycena 23. prosince ráno v 6.45 hod.

Kdyby to bylo za války nebo v době reálného socialismu, kdy jsme chodili přešlapovat do front na všechno, tak bych se nedivil. Jenže, fotografie byla pořízena letos!

Šílenství není náboženské, ale lidské

Co se děje o Vánocích ale nemá nic společného s náboženstvím. Prostě svátek se musí oslavit, zapít a zajíst, svátek se prostě světí s mastnou hubou, bez ohledu na náboženství.

Neboť podobné bláznění zažívají i fanoušci jakéhosi Alláha, kteří mají prodloužené Vánoce, kterým říkají ramadán.

Postní měsíc je velmi příjemný pro obchodníky, protože čas ramadánu proměnil v měsíc zábavy, komerce a zvýšené spotřeby. Během dne se mají musulmani postit a po západu slunce nastává obžerství: Kdo si to může dovolit utrácejí spoustu peněz za jídlo a pamlsky, slaví plnými doušky, což je spojeno také se s euforií, a vede to ke zbytečným nákupům cetek, které tak milují obchodníci.

Hlavně, že jsme ten náš křesťanský mikroramadán, přežili. Alkoholický svátek, den svatého Silvestra I. papeže, to již bude prostě jednodenní brnkačka…

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)