Miroslav Polreich byl i ve svých 87 letech ve výborné fyzické a duševní kondici. Ještě v pátek 15.3.2019 se účastnil debaty o slavném českém špionovi Františku Moravcovi v Čáslavi. Při zpáteční cestě se ale na problematické křižovatce v lokalitě Kalabousek mezi Čáslaví a Církvicí jeho fabie střetla s cisternou a rodák z Havlíčkova Brodu při srážce přišel o život. Málokterý agent v naší zemi měl takové zkušenosti jako Miroslav Polreich, který v diplomacii a tajných službách působil v padesátých a šedesátých letech minulého století. Dvakrát působil ve Spojených státech amerických, kde byl také u důležitých okamžiků  světových dějin.

Jedním z jeho důležitých kontaktů byl vysoce postavený agent CIA James Ward, který měl na starosti operace CIA ve Vietnamu. Když chtěli Američané z Vietnamu vycouvat, vzpomněl si Ward právě na Miroslava Polreicha, kterého pověřil vyjednáváním s druhou stranou – sovětskou KGB. Při následných jednáních sloužil pan Polreich jako prostředník a vypadalo to, že se oba znepřátelené státy dohodnou na společném řešení. Šedá eminence americké zahraniční politiky Henry Kissinger ale údajně nakonec dohodou odmítl a od dalších jednání ustoupil. Přesto dostal paradoxně Nobelovu cenu míru, kterou již obdržel nejeden válečník.

V srpnu 1968 pracoval Miroslav Polreich pro československou misi při OSN v New Yorku a po 21. srpnu připravoval podklady pro vystoupení československého ministra zahraničí Jiřího Hájka, který na půdě OSN protestoval proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. I to byl zřejmě důvod, proč byl Polreich v roce 1969 odstaven. Po roce 1989 se vrátil na ministerstvo zahraničí a později se jako aktivní penzista věnoval mimo jiné psaní a přednášení o světě tajných služeb. Jeho znalosti v tomto oboru byly skutečně hluboké a o věcech uměl zasvěceně a rozumně hovořit; nebyl to žádný čučkař.

Pamatuji si například, jak neustále zdůrazňoval, že v zakládající listině NATO, takzvané Washingtonské smlouvě existuje pro členské státy jeden jediný závazek – udržovat mír. A poukazoval na to, že si z toho NATO udělalo trhací kalendář: „Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“ Tedy přesný opak toto, co tato válečnická organizace dělá.

Jediný, kdo o smrti tohoto zajímavého muže pořádně informoval, byly Parlamentní listy. Ostatní, mainstreamová i alternativní média, se na to pohříchu vykašlala. Je to ostuda, alespoň pro alternativní servery, které často Polreichova slova citovaly.

Parlamentní listy v nekrologu vzpomněly i historku, kterak na konci roku 2016 představoval Miroslav Polreich svou knihu o špionech v diplomacii a při té příležitosti vyprávěl svoji čerstvou zkušenost. „Ministerstvo vnitra mi poslalo pozvánku na nějakou konferenci, která se konala v budově ministerstva. Šel jsem tam, poslouchal jsem příspěvky, hlavní slovo tam měli Ukrajinci, kteří tam vyprávěli: Nemyslete si, Rusové napadnou Evropu, bude nukleární válka. To byl první den. Nelíbilo se mi, že ministr vnitra organizuje takovou blbost a nechá tam takové lidi vůbec mluvit. No ale přišel jsem na další den konference, došel jsem do sálu a v tu ránu vyskočil nějaký malý mužík a tlačil mě ven se slovy, že tam nemám co dělat, že tam nemám přístup atd. Argumentoval jsem, že mě pozvalo ministerstvo a toto je budova ministerstva. On mi vpálil: Mě to nezajímá, ministerstvo jen zajišťuje servis, my to tady řídíme! Zeptal jsem se ho: A vy jste kdo? Odpověděl, že je Jakub Janda. Ten mi dal lekci, že vlastně dnešní ministr vnitra je podřízen Jakubovi Jandovi.“ Toto mravně pokleslé individuum snad není ani třeba představovat, to je škoda slov. Škoda je i Miroslava Polreicha.

Zdroj: https://www.casopis-sifra.cz/znamy-cesky-spion-miroslav-polreich-ktery-byl-behem-studene-valky-spojkou-mezi-moskvou-a-washingtonem-tragicky-zemrel/