Tuto informaci uvedla Anna Šabatová v rozhovoru pro Deník 3. 5. 2019. Její kritici tvrdí, že skutečně chybí státní výstavba sociálních bytů, ale tisíce lidí nechce nikdo ubytovat, protože jsou nepřizpůsobiví. Upozorňuje na to ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor v Mostě a předseda rady bytových družstev severočeské oblasti František Ryba a ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

„Šabatová je nebezpečná víla polopravd. Na severu Čech v řadě měst jsou prázdné domy, kde by mohli bydlet sociálně slabí lidé, ale domy jsou zamčené a zabedněné,“ upozorňuje Doubrava.

Ryba dodává: „V těchto domech bydleli lidé neplatící nájem, a mnoho z nich obtěžovalo ostatní spoluobčany bydlící v okolí a devastovali byty. Postupně byli neplatiči vystěhováni a domy uzavřeny. Mnoho domů bylo natolik zničeno, že musely být strženy nebo je to čeká, za finance státu a obcí.“

Ryba upozorňuje, že již od 90. let 20. století Svaz českých a moravských bytových družstev musí suplovat státní sociální politiku. O tom Šabatová cudně mlčí.

„Šabatovou nepovažuji za ombudsmanku, ale za populistku zneužívající své funkce. Protože, kdyby ji skutečně šlo o fakta, kritizovala by, že sociálně slabí, ale hlavně problémoví lidé, zatěžují bytová družstva mnohamilionovými dluhy. Dlužníci např. v roce 2017 jenom na severu Čech v Libereckém a Ústeckém kraji dlužili 138,5 milionů korun. V roce 2010 to bylo 97,5 milionů korun,“ uvedl Ryba.

Před 10 lety v každém okrese na severu Čech evidovala bytová družstva stovky neplatičů. Například v malé Bílině bylo tehdy více než 200 neplatičů, v Mostě nejméně 1500.

„Z nepřizpůsobivých osob se staly doslova teroristé svého okolí. Na to jsme při jednání bytových družstev z Ústeckého kraje upozorňovali tehdejšího premiéra Sobotku. Nepřizpůsobiví chudáčci velice profitovali z toho, že náš právní systém je dosti nepružný a neumí takové lidi zbavit bytu, kde vytvářejí desetitisícové dluhy. Když se jich s pomocí soudu majitel, většinou bytová družstva, zbavil, zůstaly po nich ohromné dluhy. Pokud dlužili za vodu, elektřinu a plyn, museli dluh průběžně zaplatit nájemníci ze zbytku domu, protože jinak by mohlo hrozit od dodavatele odpojení energií. A co škody na vybydlených bytech? V drtivé většinou je mají na svědomí cikánští nájemníci, ničí doslova celé domy a přitom za devastaci nejsou hnáni k odpovědnosti. Takových domů bohužel byly a jsou po České republice stovky,“ zdůrazňuje Doubrava.

Ryba uvedl, že Šabatové nevěří, protože ombudsmanka ignoruje historii tohoto problému: „Říká, že dvě třetiny obcí s největší koncentrací bytové nouze rodin prakticky neposkytuj sociální byty. Ale již neříká, že kdo mohl, v posledních 20 letech přesunul na sever Čech do bývalé pánevní oblasti co nejvíce sociálně slabých, ale hlavně nepřizpůsobivých osob. Prostě jsme se stali skládkou republiky. Sociální byty vytvořili realitní makléři tím, že nakoupili laciné byty v pohraničních okresech postižených nezaměstnaností, přestěhovali do nich rodiny, které jinde obtěžovaly své okolí. Když je makléřští agenti nastěhovali k nám, tyto rodiny se chovaly tak nechutně, že tamní obyvatelé se z jejich blízkosti raději odstěhovávali, a tím pro realitní supy byly k dispozici další byty pro nastěhování další vlny nepřizpůsobivých. Tím vznikaly desítky ghett.“

Senátor Doubrava zvažuje žalobu vůči Šabatové. „Jsou určité výroky za poslední zhruba dva roky, které jsou z úst Šabatové zásadně nepravdivé. Uvažuji, že ji kvůli tomu poženu k soudu. Ombudsmanka by neměla lhát, když má v popisu práce být světicí. Nejhorší je, že naprosto ignoruje devastaci sídlišť lidmi, kteří jsou údajně sociálně slabí. Oni nejsou sociálně slabí, oni jsou nepřizpůsobiví. Sociálně slabým se může stát kdokoliv, kdo přijde vzhledem k okolnostem o práci, ale jsou to normální lidé, kteří jenom momentálně upadli do chudoby. Oni neobtěžují a nedevastují okolí jako nepřizpůsobiví lidé.“

Ryba se senátorem souhlasí: „Bytová družstva zaznamenávají každoročně růst dluhů v období před dovolenými a před Vánocemi. Sociálně slabší rodiny raději nezaplatí jeden dva nájmy, aby si mohly dopřát dovolenou nebo vánoční svátky hojnosti a potom dluh splácí. Jenže, to vše se dalo koncepčně řešit jako v západní Evropě. Upozorňovali jsme mnohokrát např. na praxi z Francie, kde se místní radnice dohodly s bytovými družstvy na stavbě a správě domů se sociálními byty.“