Vzrostl tedy na úroveň 4 295 lidí, zatímco v předminulém roce šlo o 4 035 uprchlíků. Souhrnný počet registrovaných nelegálních přechodů hranic se rovnal 42478 případům, což bylo o 15 procent méně než v roce 2016.

Seehofer zároveň zdůraznil, že jeho země na hranicích s Českou republikou nepotřebuje žádná stálá kontrolní stanoviště, jako je tomu například u hranic s Rakouskem. Přechodné a „inteligentní“ kontroly dle něj tedy mají stačit.

Německo právě na hranicích s Rakouskem evidovalo větší počet nelegálních přechodů než na české hranici. V podstatě se jednalo o 11 464 případů. V této souvislosti tak bavorská pohraniční policie, která byla založena v minulém roce, soustředí svou činnost a úsilí právě na hranice s Rakušany.

Co se týče ostatních zemí, přes které se migranti dostávají do Německa, na třetí pozici se po Rakousku a České republice umístilo Švýcarsko, u něhož bylo zaregistrováno 4 062 případů.

Na francouzské a polské hranici tyto ukazatele činily 3 736 a 2 061 případů. Nejméně migrantů proudí do Německa přes hranici s Lucemburskem (289). 

Větší část migrantů, které německá policie takto zachytí, není rovnou navrácena do země, z níž přišla. Pokud požádají v zemi o azyl, a pokud tak neučinili již dříve, většinou jsou do Německa vpuštěni.

Podle policejní statistiky Německo do České republiky v minulém roce vrátilo 942 uprchlíků.

Migrační krize

Evropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015.

Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánskou a středomořskou trasou. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu.

Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané, a také lidé z Afriky a západního Balkánu.