Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval historika, překladatele, vysokoškolského pedagoga, archiváře, odborníka na německou politiku, publicistu a politického analytika Institutu Václava Klause Aleše Valentu.

Aleše Valentu, který pochází z východočeské Jilemnice, odmala zajímaly dějiny, a tak vystudoval historii. Na filozofické fakultě v Praze se seznámil s pražskými disidenty a po podpisu Charty 77 byl vyhozen z Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové, kde pracoval jako odborný pracovník. „Těžko jsem hledal práci, nakonec v cihelně v Předměřicích nad Labem se ale osmělil tamější vedoucí a přidělil mi práci topiče.“

Po roce 1989 se stal parlamentním tajemníkem na ministerstvu zahraničí a pedagogem na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde dlouhá léta sledoval úpadek vzdělanosti v České republice. „Za posledních patnáct let prošlo vysoké školství ve společenských disciplínách zásadním vývojem od standardního typu studia omezené skupiny lidí, kteří přicházejí na školu se zájmem o daný obor. Postupně ale nastala nešťastná masovost, která sem přišla ze Západu. Je za tím nešťastná ideologie práv každého na všechno a myšlenka toho, že studium nemůže být ničím výlučným,“ říká Aleš Valenta. „Doba se změnila. Snižují se nároky u maturit i přijímacích zkoušek a osudný je finanční systém, kdy jsou školy placeny od studenta. Dostanou tolik peněz, kolik přijmou studentů.“

Podobně jako lékaři provádějí zbytečná vyšetření a zákroky, protože jsou placeni pojišťovnami za výkony, nikoli uzdravování, školy nejsou odměňovány za vzdělávání, ale za nabírání studentů. Výsledek tomu odpovídá a tato praxe s sebou přináší katastrofální důsledky. „Rok od roku nároky klesají, k přijímačkám na historii například přicházejí i lidé se čtyřkou z dějepisu u maturity, což je něco neuvěřitelného. A tito lidé pochopitelně nic neumí. Stalo se minimálně jednou, že jsme opravili přijímací testy a zjistili, že naprostá většina pohořela, i když ty testy byly xkrát zjednodušené za poslední léta. A tak jsme ještě ten den museli dále snížit kritéria, abychom naplnili kvóty,“ uvedl pan Valenta důvod, proč již nemohl v takovém prostředí učit a odešel. „Kvalita šla drastickým způsobem dolů.“

Stanislav Novotný připomněl, že degenerace se netýká jen humanitních oborů, které jsou nejtragičtější, ale i přírodních a technických. „Jeden profesor přírodovědecké fakulty si posteskl, že student 1. ročníku nevěděl, co to je katoda a anoda,“ poznamenal moderátor. „Je to i na medicíně. Za vším je rovnostářská západní ideologie,“ doplnil jeho host, který připojil jednu velmi zajímavou myšlenku. O vzdělávání tady totiž vůbec nejde: „Vysoké školy, obzvláště ty humanitní, dnes suplují sociální ústavy. Studenti tam přijdou, studují čtyři pět let, nejsou nikde nezaměstnaní, což je pro stát výhodné, předstírají, že studují, my předstíráme, že je vyučujeme, a panuje všeobecná spokojenost.“

Nevzdělaní studenti jsou pak navíc snadno manipulovatelní a dobře se jim do prázdných hlav nalévá jediná správná ideologie multikulturalismu a lidských práv.

Stanislav Novotný se svého hosta nemohl nezeptat na současné dění v Německu. „Vidím to pesimisticky a skepticky. Situace je vážná a týká se celé západní Evropy. Zhoubná politická korektnost ničí svobodu slova a myšlení v celém západním světě.“

Němci jsou v tom i kvůli své historické vině a nacistické minulosti přeborníci, a tak odtamtud přicházejí ty nejhloupější nápady. „Je to Německu vnucené zvenčí, nebo to vyvěrá od nich samotných?“ ptá se Stanislav Novotný. – „Oboje. Vlastní politická korektnost, která vznikla v 80. a 90. letech v amerických univerzitních kampusech, přišla do Německa jako import. Píše o tom Thilo Sarrazin v knize Teror ctnosti, kde to analyzuje do hloubky. Druhý zdroj je ale specificky německý a souvisí s nacismem a jeho překonáváním. Němci po válce začali být mocnostmi převychováváni od nacismu k demokracii. Vyjevilo se to až v 60. a 70. letech. Jedním z fatálních vnitroněmeckých důsledků byl takzvaný spor historiků z roku 1986, který se vedl o to, jakým způsobem se mají Němci ke své nacistické minulosti vztahovat.“

Historik Ernst Nolte tehdy napsal článek, ve kterém si položil otázku, nakolik souvisí nacismus se sovětským bolševismem. „Rozpoutal se obrovský spor, ve kterém hájil Nolte myšlenku, že německý nacismus byl reakcí na sovětský bolševismus, koncentráky například využívali již předtím Sověti (a ještě před nimi za búrských válek Britové), že má dvě větve a není historicky unikátní. Ale byl v tom sporu ukřičen vlnou nových levicových historiků, kteří prohlásili, že nemůže být německá vina relativizována. Výsledek sporu byl, že diskuse o Německu se zásadně zúžila a kdo se v těchto mantinelech odmítá pohybovat a odmítá připustit singularitu nacismu, ten je považován za pravicového extremistu či nacistu a je vytlačován z diskuse. To se stalo i Noltemu, kterého odsunuli zcela na okraj společnosti.“

Vypadá to, že výchovou od nacismu k demokracii se Němci stávají novými komunisty. Zřejmě nedokážou bez totalitního myšlení žít moc dlouho. A vždycky na to doplatí celá Evropa.

Ve druhé polovině pořadu přišla řeč na německé sklony k expanzivnosti, s čímž souvisí jak jejich válcování ostatních států v Evropské unii, tak snahy o prolomení Benešových dekretů. Stanislav Novotný připomněl nedávnou šokující kauzu, kdy byl šlechtickému rodu Walderode, jehož členové byli nacisty, vrácen třímiliardový majetek v čele se zámkem Hrubý Rohozec. Zatímco moderátor se domnívá, že jde o precedens a začátek německého boje o českou půdu a majetek, Aleš Valenta doufá, že šlo o ojedinělý exces.

Poslední dobou ale podávají žaloby na český stát i mocní Lichtenštejnové, kterým kdysi patřila velká část Moravy. Pokud by došlo k prolomení majetkových poměrů i zde, nezůstal by v naší zemi kámen na kameni a znamenalo by to „katastrofu“.

Každý týden pro vás přináším shrnutí zajímavého rozhlasového pořadu Na prahu změn, kam si zve Stanislav Novotný různé zajímavé hosty a který si můžete poslechnout zde.