Plynovod měl být uveden do provozu do 31. prosince 2019. Toto datum se shoduje s vypršením smlouvy o tranzitu plynu přes území Ukrajiny. Dohody o prodloužení tranzitu po roce 2019 mezi Moskvou a Kyjevem dosud nebylo dosaženo.

„Pokud nedostaneme schválení z Dánska v příštích několika týdnech, nedodržíme termín,“ uvedl zdroj blízký provozovateli projektu, společnosti Nord Stream AG. Podle dalšího zdroje bude pro projekt kritický měsíc srpen a skutečnost, že už se blíží, „vyvolává znepokojení, ne-li paniku“.

Financial Times však uvádí, že i když se Rusku podaří získat dánské povolení k tomu, aby do konce srpna položilo plynovod přes území tohoto království, jakékoliv další zpoždění může být pro projekt také kritické a ohrozit dodací lhůty.

Zároveň předtím předseda představenstva společnosti Gazprom Viktor Zubkov vyslovil názor, že Dánsko vydá Rusku stavební povolení v říjnu. Toto období se kryje s časem, který bude společnost pravděpodobně potřebovat k dokončení posouzení vlivů na životní prostředí podle jedné ze žádostí.

Dánsko zůstává jedinou zemí, která  neschválila  žádost o položení mořského úseku Nord Stream-2 přes své území, přestože ostatní evropské země - Německo, Švédsko a Finsko – již dříve povolení vydaly.

Gazprom podal tři žádosti o pokládku potrubí v dánských vodách: jedna (na nejkratší cestu) kopíruje dříve dohodnutou trasu prvního Nord Stream a vede na jih od ostrova Bornholm; druhá - alternativní trasa, severozápadně od ostrova. Třetí žádost - o jihovýchodní trasu byla kvůli požadavku dánského regulačního orgánu podána projektovou společností Nord Stream 2 v dubnu.

V květnu společnost oznámila, že by mohla zažalovat Dánsko kvůli jeho protahování vydání povolení k výstavbě plynovodu ve své hospodářské zóně, neboť ta právně patří k mezinárodním vodám.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.