Ceny zlata nadále rostou. Za rok stouply o 1,6 % a za posledních dva měsíce až o 11 %. Pravděpodobnou příčinou je snaha Ruska a Číny zvýšit své vlastní zlaté rezervy.

Crispin Odey, manažer britského hedge fondu Odey Asset Management, uvedl, že tak prudký růst cen byl pro něj překvapením.

„Zlato mělo jít loni dolů,“ uvedl. „Mělo skončit rok na úrovni 1 000 dolarů (za troyskou unci, pozn. red.). Místo toho se vyšplhalo na 1 200 dolarů. ‚Něco se tu děje,‘ říkal jsem si,“ vysvětluje Odey.

V úterý už zlato stálo 1 428,75 dolarů za unci.

Rusko hromadí zlato

Od ledna letošního roku ruská centrální banka ke svým zlatým rezervám přidala 96,4 tun, zatímco Čína mezi prosincem a květnem 74 tun. Zatím nejsou žádné známky toho, že by se obě země chystaly ve své nákupní horečce zastavit.

V loňském roce ruská centrální banka oznámila, že její zlaté rezervy k 1. červenci dosáhly 100,3 miliardy dolarů s tím, že v červnu loňského roku si do zásob přidala 18 tun. Zásoby ruského zlata tak dosáhly celkového počtu 2 208 tun.

Hromadění zlatých rezerv je jedním z prostředků, jak snížit závislost na americkém dolaru. V minulosti se Rusko zbavilo podstatné části amerických dluhopisů. Teď je drží v hodnotě 12 miliard dolarů, což je nejméně od roku 2007.

Podle Odeyeho je zlato přirozenou investicí pro země, které se snaží zbavit hegemonie amerického dolaru. Po vzoru Ruska a Číny i jeho hedge fond investoval do zlata, přestože se původně k tomuto ušlechtilému kovu stavěl skepticky.

„Musíte dělat to, co centrální banky,“ vysvětluje.

Putin varuje před dolarem

Minulý měsíc ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy z toho, že používají svou měnu jako nástroj proti dalším zemím. Podle něj Washington zneužívá globální rezervní status dolaru a jeho role ve světové ekonomice by měla být přezkoumána.

Rusko má v současnosti páté největší rezervy na světě a rychle dohání Itálii a Francii, které s 2 451 a 2 435 tunami jsou na třetím a čtvrtém místě. Největší zlaté rezervy mají Spojené státy (8 133 tun) a Německo (3 381 tun).

Minulý měsíc Rusko a Čína podepsaly dohodu, jejímž cílem je zvýšení dvoustranného obchodu v národních měnách a snížení dolarové transakce. Ruská média minulý týden informovala, že podíl dolaru v exportu z Ruska do Číny se poprvé snížil pod 50 % a v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl na 45,7 %. Pro srovnání - za celý loňský rok podíl dolaru v ruském exportu do Číny dosahoval 75,1 %.

V celkové obchodní výměně dolar v prvním kvartálu letošního roku tvořil 55,6 % transakcí. Za celý loňský rok to bylo 75,8 %. V ruském importu z Číny se dolar podílí 66,5 %.

Odborníci upozorňují, že se prozatím jedná převážně o přechod na obchodování v eurech, nicméně v rusko-čínském obchodě postupně roste i podíl národních měn.