Podle jeho názoru by konzumace lidského masa z mrtvol mohla napomoci záchraně lidstva, kdyby světové společenství tuto myšlenku přijalo.

Södrlundův důvod pro kanibalismus byl hlavním v diskusi na téma: Můžete si představit, jak je možné jíst lidské maso? „Konzervativní“ tabu proti kanibalismu se mohou podle jeho slov časem změnit, ochutnají-li lidé toto nové jídlo.

Na sympoziu se projednávala mj. otázka, jestli bude kanibalismus řešením problému potravinové stability v budoucnu.

Na otázku, kterou mu položili v rozhovoru po diskusi, jestli je ochoten sám ochutnat lidské maso, Söderlund odpověděl, že je podobné myšlence otevřený.

„Cítím určitou nejistotu, nejsem ale nadmíru konzervativní… Musím říci… Byl bych připraven to alespoň zkusit,“ řekl.

Jako alternativu také navrhl „reálnější“ varianty, jako je pojídání domácích zvířat a hmyzu.

Podotýká se, že využití profesorových myšlenek může zabránit potenciální nebezpečí kanibalismu pro zdraví. Například až do 60. let 20. Století pojídali domorodci na Papua-Nové Guineji své mrtvé příbuzné. Tato praxe ale způsobila epidemii choroby kuru, která je známá jako „usmívající se smrt“.

Podle informací Národní lékařské knihovny USA je toto onemocnění vyvoláváno infekčním agentem – proteinem nalezeným v zasažené tkáni lidského mozku.

Maso a intelekt

Na začátku měsíce bylo informován o tom, že vegetariánská dieta rodičů se může negativně projevit na rozumových schopnostech dětí. Příslušný článek britské dietoložky Emmy Derbyshire byl zveřejněn v BMJ Nutrition, Prevention & Health.

Podle názoru autorky provokuje odmítnutí živočišné stravy nedostatek cholinu, látky potřebné pro rozvoj mozku, kterou ve značném množství obsahuje maso, vajíčka, mléko, v mnohem nižším naopak rostlinná strava, například boby a ořechy.

Emma Derbishire píše, že cholin je potřebný na vývoj správné struktury mozku a míchy plodu, jeho nedostatek během těhotenství u dítěte zvyšuje riziko vývoje defektů nervové trubice, zárodku ústřední nervové soustavy.