Ve středu 11. září uveřejnila nová americká velvyslankyně svůj článek na portálu SME, kde mimo jiné uvedla, že díky Severoatlantické alianci a Evropské unii Slovensko prosperuje jako nikdy dříve.

„Jsem přesvědčena, že naše společné hodnoty slouží jako základ partnerství a bezprecedentní éry míru a prosperity, kterou přinesli do Evropy a USA,“ napsala.

Kromě toho zdůraznila, že přátelství mezi Spojenými státy a Slovenskem trvá již přes sto let.

„V roce 1918 se skupiny slovenských, českých a amerických přátel spojily a přesvědčily prezidenta Woodrowa Wilsona, aby podpořil vytvoření nezávislého Československa – prvního demokratického státu ve střední Evropě,“ podotkla.

„V roce 1945 slovenští vojáci a partyzáni bojovali proti nacistickým okupantům a připojili se k obrovskému transatlantickému úsilí porazit ideologii založenou na nenávisti a útlaku,“ míní velvyslankyně.

Brinková dále vzpomíná i na pád komunistického režimu a osamostatnění Slovenské republiky.

„V roce 1989 občané Slovenska vyšli do ulic a požadovali ukončení totality a sovětské nadvlády. A v roce 1993 si Slovensko uvědomilo touhu po suverenitě a brzy svobodně vstoupilo do NATO a EU. Během tohoto přechodu USA podporovaly Slovensko jako přítel, partner a spojenec,“ píše Brinková.

„Perly velvyslankyně“

Tato prohlášení popudila bývalou poslankyní Národní rady Belousovovou, která slova Brinkové označila za „perly ducha“. Podle Belousovové se o vítězství ve 2. světové válce v první řadě zasloužil Sovětský svaz a území Slovenska osvobodila Rudá armáda, zatímco Spojené státy se chtěly pouze podílet na poválečném uspořádání Evropy.

„Já o žádném obrovském transatlantickém úsilí, které by mělo porazit nacismus a fašismus, nevím. Vím, jen to, že USA se přidaly až na konci, kdy již bylo jasné, že Hitler bude poražen. Do té doby nechaly Evropu krvácet a trpět a jsem přesvědčena, že se přidaly jen proto, aby byly při dělení poválečné Evropy. Naši vojáci a partyzáni se připojili k vojákům Rudé armády, kteří osvobodili naše území i území většiny Evropy!“ napsala.

Slovenské národní povstání vypuklo 29. srpna 1944, které mělo pomoci postupující Rudé armádě. Spojené státy vstoupily do války po japonském útoku na Pearl Harbor, ke kterému došlo 7. prosince 1941. Do té doby Spojené státy poskytovaly evropským zemím bojujícím proti Německu materiální podporu v rámci zákonu o půjčce a pronájmu z března 1941. Dodávky směřovaly i do Sovětského svazu poté, co na něj Hitler 22. června 1941 zaútočil.

Převrat ve válce je spojen s porážkou německé armády v bitvě o Moskvu (září 1941 až duben 1942) a zejména v bitvě o Stalingrad (červenec 1942 až únor 1943). Západní spojenci se vylodili v Itálii v září 1943 a 6. června 1944 se vylodili v Normandii. Stalin však naléhal na otevření „druhé fronty“ v západní Evropě ještě v září 1941.