Brusel nařídil kvóty pro přijetí uprchlíků. V mnoha zemích včetně té naší vypuklo zděšení. Dokonce i neúnavní sluhové Bruselu jako premiér Sobotka či místopředseda vlády Babiš říkají opatrně „měkké ne“. Dobře vědí, že tady už končí legrace. Když zasedli do vládních křesel v pražské protektorátní vládě, živili se nadějí, že po nich bruselský moloch nebude chtít žádné „lidské oběti“, které se i lhostejné části naší veřejnosti čím dál tím hůře vysvětlují. Direkt s kvótami – příznačně absurdně – přivítali snad jen lidovci. To co předváděl třeba Cyril Svoboda v České televizi bylo při vší vážnosti tématu přímo komické. V podstatě opakoval, co šíří nejdivočejší „revoluční proud“ Bruselu – rozuměj Berlína, kterému už přistěhovalci lezou snad i ušima (a proto by je rád přesunul i mimo Německo).

„Nejsme zahrádkáři, abychom se ohlíželi na sobecké zájmy jednotlivých států. Musíme konat, ať se to vládám líbí nebo ne.“ Tento jasný bolševický vzkaz „rudých komisařů“ z „evropské vlády“ potvrzený německým neomarxistickým fanatikem Martinem Schulzem (aktuálním šéfem takzvaného Evropského parlamentu), nemohl nechat nikoho na pochybách: Hra na hodného strýčka z Bruselu je u konce. Jak napsal v Deníku Referendum ve svém komentáři k výsledku britských voleb v minulém týdnu tradičně dobře informovaný radikální levičák Jakub Patočka: „V pohybu jsou dnes monumentálnější sociálně – kulturní děje, které ve skutečnosti otevírají prostor pro principiální levicovou politiku.„

Přepočítali se?

Zřejmě si spolu se svými soudruhy myslí, (a kdo ví, zde nemá pravdu) že Poslední bitva konečně už vzplála. V překladu do lidské řeči: Operace na doražení umírající Evropy byla zahájena. Do tohoto Armageddonu patří také východní tažení proti Rusku, které má být stejně jako Evropa vyvráceno ze svých kořenů. Síly Nového světového řádu zjevně usoudily, že doba již nazrála. Miliony uprchlíků, kteří se valí na Evropu, byly uvedeny do pohybu stejnými metodami, jež rozvrátily tzv. arabským jarem „Třetí svět“ od severní Afriky až po Blízký východ.

Tam, kde se to ještě úplně nepodařilo – jako například v Sýrii – přispěchaly na pomoc nově vytvořené „džihádistické milice“, které pod patronací Spojených států, Izraele a Saudů postupně nahradily skomírající Al Kajdu a pod novým marketingovým názvem „Islámský stát“ vstoupily na válečné fronty od Libye po Irák. Cílem je kromě rozpoutání bratrovražedné války mezi sunnity a šíity (rozděl a panuj), také šíření co největšího teroru, aby se davy uprchlíků konečně daly na pochod.

Nadnárodní agentury s miliardovými rozpočty a úzce spolupracující s organizovaným zločinem jsou profesionálně organizovány. Samozřejmě že na druhém konci musejí stát ti, kteří otevřou brány starého kontinentu dokořán. Politické elity Evropské unie se ale tentokrát zřejmě přepočítaly. Evropský „lid“ dosud není dostatečně připraven multikulturní agendou na své sebezničení. Nejde-li to tedy po dobrém, půjde to po zlém.

Dobře organizované šílenství

Profesionální vržadná humanistická falanga se proto ihned dala do práce. Neziskový sektor, úderná pěst multikulturalismu, zatroubil ke zteči. Média se jako na povel pustila do těžkého ostřelování „sobeckých zájmů“ národních států. Občané jsou zaplavováni srdceryvnými záběry žen a dětí, kterým se podařilo utéct z válečného pekla. Většina našich politiků však tentokrát přesto kupodivu váhá, protože si uvědomuje, že když jde o krk, veřejnost zmanipulovat není tak snadné.

Maďarská vláda, která patří k nejodvážnějším, se dokonce obrátila na občany s dotazníkem, v němž se mají vyjádřit k otázce případného přijetí imigrantů v rámci unijního přerozdělování. Maďarský premiér Viktor Orbán už dříve prohlásil, že je připraven zabránit přílivu imigrantů, i kdyby se měl vládcům EU postavit s otevřenou vzpourou. „Naše společnost nechce v Maďarsku imigranty. Jestliže se nás jiný členský stát zeptá na názor, odpovíme, že by je také neměl přijímat,“ řekl Orbán a označil přistěhovaleckou politiku jako „šílenství“.

A ono to také šílenství je, ale dobře organizované. Nebo snad opravdu máme věřit tomu, že ty miliony uprchlíků, které se daly do pohybu, přicházející z nejchudších zemí světa, disponují každý pěti až deseti tisícovými částkami v dolarech, které dávají převozníkům z organizovaného zločinu? Není těžké si domyslet, kdo jsou mladí bojeschopní muži připlouvající na rybářských bárkách, spolu se zoufalými syrskými rodinami a černoušky ze středu Afriky. Často se jedná o speciálně vycvičená komanda, která křesťany topí už při cestě do Evropy.

Vystoupíme kvůli běžencům z EU?

Hlavním cílem je dorazit Evropu, která sice od dob francouzské revoluce prošla několika vlnami sekularizace (ta nehorší probíhá od roku 1989), stále však ještě není dostatečně „odkřesťanštěná“. Proto je třeba zavčas importovat občanskou válku i sem. Jak by to mohlo vypadat v praxi, vidíme dnes v Makedonii, kde začala operace speciálních jednotek UCK a už jsou první mrtví.

Není se co divit, že se premiér Sobotka a s ním celá politická „proevropská“ reprezentace od leva do prava klepe strachy. Česká republika chce podle něho pomáhat uprchlíkům na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě mechanismů definovaných „Evropskou vládou“. Naše země podle něho hájí principy zdravého rozumu.

Jenže to je protimluv: Dokud bude Česká republika členem Evropské unie, bude muset respektovat protektorská rozhodnutí z Bruselu, nebo vyvolat spolu s ostatními vzpouru přímo v srdci říše, což je nereálné sci-fi. O něco reálnější je vypsání referenda o vystoupení z EU, jak k tomu příští měsíc směřuje Rakousko nebo Velká Británie.  Ale i to by znamenalo mít jinou vládu, než je ta současná – jenže jakou? Současný parlament je v podstatě „proevropsky jednobarevný“, protože někdejší pravici i levici zcela ovládli havlisté. A představa, že se ta skutečná „občanská společnost“ dokáže „zdola“ zorganizovat a dotlačit naše zbabělé politiky k zatáhnutí za záchranou brzdu, je také z říše Utopie.

Sobotka je Dubček?

Evropská komise a síly světového zednářstva za ní stojící mezitím oznámily, že do konce května předloží návrh, jak nynější migrační vlnu „dočasně“ (u nás máme s „dočasností“ bohaté historické zkušenosti) přerozdělovat uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20.000 lidí, kteří podle ní potřebují mezinárodní ochranu. Příznačně pokrytecké – vzhledem ke statisícům a miliónům, kteří se na náš kontinent dostanou tak jako tak – pokud jim v tom nezabráníme silou.

Sobotka se tímto rozhodnutím cítí údajně překvapen. Ještěže neřekl oklamán. Jeho pozice stále více připomíná Dubčeka těsně před sovětskou okupací. Měl by se zeptat svého Bilaka, Karla ze Schwarzenbergu, který se na rozdíl od něho pravidelně nejvyšších zasedání globálních sovětů v Bilderbergu účastní. Nebo Andreje Babiše, za kterého tam jezdí Pavel Telička. Ale tam je možná změna – třeba se za měsíc setkání Bilderbergu v rakouských Alpách zúčastní i samotný Babiš jako perspektivní kádr. Na školení v americké CFR už minulý měsíc byl.

Český podíl na „programu přesídlení“ 20.000 uprchlíků ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy přes 520 osob. „Tak 500 uprchlíků by Česko určitě zvládlo,“ řekl k tomu ČTK ministr vnitra Milan Chovanec. „500 uprchlíků zvládneme, ale chceme slyšet, co bude dál, chceme slyšet, za jakých podmínek,“ poznamenal naoko naivně, přestože je mu samozřejmě známo, že dál se bude nadále rozhodovat o nás bez nás. Dokud budeme členy toho povedeného bruselského spolku, který na uzurpaci národních zájmů svých „členů“ vyrostl a stojí.

Pojďme s tím něco udělat

A to se ještě Chovanec a celá politické reprezentace snaží celou věc zaretušovat, aby se veřejnost příliš nevyplašila. Ve skutečnosti nejde o 500 uprchlíků, které by k nám měli v rámci kvót zamířit, ale nejméně o 20 až 30 tisíc ročně. Ve hře je totiž „pilotní program“ přesídlení přímo ze třetích zemí (např. z uprchlických táborů v Turecku) pro 20.000 osob. Zatímco Chovanec hovoří o pěti stovkách, ve skutečnosti se jedná o zavedení kvót na přerozdělování daleko většího  počtu imigrantů (žadatelů o azyl v EU). Těch bylo za loňský rok zhruba 650.000 a letos jich bude mnohem více. V případě zavedení předpokládané kvóty pro ČR zhruba ve výši 3% by to bylo 20.000 až 30.000 imigrantů za rok. Napřesrok to už může být třeba dvoj- či trojnásobek.

To, že skutečnost bude mnohem horší, tuší každý kdo má všech pět pohromadě. Můžeme se ale ubránit, když nepřátelé jsou vně i uvnitř našich již neexistujících hranic a dokonce mají rozhodující sílu v médiích i veřejném životě? Je to jako s tím referendem. Muselo by dojít k rychlému sjednocení všech vlasteneckých sil nejen ve stávajících parlamentních stranách, ale také u stran neparlamentních, občanských iniciativách a spolcích. Dokud se k nám nenahrnou statisíce (které od nás už pak sotva dostaneme), nepříliš reálná možnost.

Jen rychlé rozbití Evropské unie ve spolupráci a dalšími evropskými národy může náš tisíciletý životní prostor zachránit od dalšího stěhování národů. To ostatně zopakovala minulý týden v Praze i první dáma protievropského odporu, předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová.

Pokoušet se vyvolat hysterii proti islámu a dalším náboženstvím a ve jménu sekulární Evropy přitom mávat izraelskou vlajkou – jak to činí naši „protiislámští aktivisté“ – je stejně absurdní jako mávat černým praporem Islámského státu. Jde totiž o dvě strany téže mince ražené ve stejné mincovně.

Převzato z Protiproud.cz