Čím dál populárnější je představa, že kdekoliv dojde k rasovým třenicím, mohou být menšiny jen obětí. Taková tvrzení se neomezují jen na nedávné bouře v Americe. Prvky takového myšlení se často objevují i v jiných kontextech.

Např. na britské ženy, včetně obětí znásilnění, které upoutaly pozornost k „asijským“ (pákistánským a jihoasijským) gangům pasoucí sexuální otrokyně, útočí „osvícený“ establishment.

Např. tento měsíc byla v Británii labouristická politička a poslankyně parlamentu za Rotherdham (epicentrum sexuálního otroctví) Sarah Champion obviněna z „rozdmychávání rasové nenávisti“ a z jednání „jako neofašistický vrah.“

A její zločin? Opovážila se tvrdit, že „Británie má problém s britskými muži pákistánského původu, kteří znásilňují a vykořisťují bílé dívky.“

Ty samé živly, co obviňují Champion, že je „vražedkyně,“ rovněž charakterizují britský proti-extremistický program Prevent jako „postavený na základech islamofobie a rasismu.“

O pár týdnů dříve se objevil článek nazvaný, „Znásilňoval mě rotherdhamský otrokářský gang a teď mě pořád na internetu obviňují z rasismu.“ V něm britská žena (alias „Ella“) odhalila, jak ji znásilňující muslimové nazývali bílou kurvou a bílou čubkou,“ když ji jako děvčátko více než 100 krát pákistánský otrokářský gang znásilnil.

„Potřebujeme pochopit rasově a nábožensky komplikované zločiny, jinak před nimi nezařídíme prevenci a ochranu lidí, a teprve když se nám to povede, budeme to moci správně stíhat,“ řekla v nedávném interview Champion.

„Prevence, ochrana a stíhání toho všeho je ztížena, protože zanedbáváme řádné řešení náboženských a rasistických aspektů zločinů sexuálně otrokářských gangů… Jde o to, že se jim říká, že je OK nenávidět bělochy.“

Elliny pokusy zdůraznit „náboženské a rasistické aspekty“ toho zneužívání, kterému byla ona a spousta dalších dívek vystaveny, vedly pouze k „útokům od krajně levicových extremistů a radikálně feministických akademiků,“ řekla. Takové skupiny „se vrhají na internet a snaží se bojovat s každým, koho považují za nacistu, rasistu nebo vyznavače bílé nadřazenosti.“

„Nestarají se o proti-bělošský rasismus, protože zjevně věří, že ten nemůže existovat. Pokoušeli se mě uzemnit a neustále mě kritizují, což bezustání už trvá řadu měsíců. Pokusili se mě překřičet a umlčet… Nikdy v životě jsem na internetu nezažila tolika nenávisti. Obviňují mě z ‚prosazování bílé pedofilie‘ a že jsem ‚zlomocná démonická entita‘.“

Svalovat vinu – nebo přinejmenším odpovědnost – na oběti se neomezuje na Británii. Podle zprávy z 9. srpna 2019 „ve švédském městě Uppsala byly znásilněny čtyři ženy, jak k tomu docházelo v mnoha dnech.“ Ač policie odmítla vydat popis násilníků – ale obvykle je všem jejich původ jasný – tak vydala varování ženám, aby „přemýšlely o tom, jak se chovají,“ aby „předvídaly“ a „nevycházely samy.“

Rady proti alkoholu, drogám a neuváženému chování by byly daleko přesvědčivější, nebýt vydávány pod hrozbou.

Poté, co davy muslimských migrantů na nový rok 2016 sexuálně v Kolíně v Německu napadaly až tisíce žen, tak starostka města Henriette Reker ženy vyzvala, aby „se lépe připravily, zvláště s ohledem na nadcházející kolínský karneval. Za tímto účelem vydáme internetový návod, aby si ho ty mladé ženy mohly přečíst a důkladně se připravit.“

V Rakousku poté, co 20letou ženu čekající na autobusové zastávce ve Vídni napadli, zmlátili a oloupili čtyři muslimští muži včetně jednoho, který „se mi začal prohrabávat ve vlasech, ukazoval tak, že v jeho kulturním prostředí se žádné blondýny nevyskytují,“ tak na to policie reagovala tím, že oběti řekla, aby si vlasy přebarvila.

„Nejdříve jsem byla vyděšená, teď jsem ale nejvíce ze všeho naštvaná. Po tom útoku mi řekli, že ženy by po 20 hodině neměly být na ulici samy. A také mi poradili, že bych si měla přebarvit vlasy na tmavé a neoblékat se tak provokativně. Nepřímo to znamená, že jsem si to, co se mi stalo, částečně zavinila sama. To je hrozná urážka.“

Profesorka sociální antropologie v Norsku na Univerzitě v Oslu Unni Wikan trvá na tom, že „norské ženy musí převzít svůj díl odpovědnosti za svá znásilnění,“ protože muslimští muži shledávají jejich způsob oblékání jako provokativní. Tolik tedy od feministek, které tvrdí, že ženy se mohou oblékat tak svůdně, jak se jim zachce, a zatracují každého muže, který si to špatně vyloží, ovšem pokud ten muž není z rasové nebo náboženské menšiny. Profesorka Wikan nedochází k závěru, že je třeba, aby se muslimští muži žijící na Západě přizpůsobili Západním normám, nýbrž právě naopak: „Norské ženy si musí uvědomit, že žijí v multikulturní společnosti a adaptovat se na ni.“

I když jde o znásilnění, pak pokud je oběť bílá, ale násilník ne, tak není vůbec žádnou obětí; ba co hůř, je to „rasistka“ a „nenávistná bestie“, která když nic jiného, si to zjevně zasloužila a spíš i víc. „Obviň oběť,“ je trend, který pomstychtivě po celém Západu získává čím dál více půdy pod nohami.

by Tyler Durden

Mon, 07/13/2020 – 02:00

Authored by Raymond Ibrahim via The Gatestone Institute,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/europe-rape-victims-accused-racism

www.reformy.cz