Jeho pevný hlas, zrozený pro rozkazování (chce být přece příštím ředitelem ČT), respektive zrozený pro eventuální vyhazovy hostů ze studia, pokud nemluví tak, jak si on přeje, stejně jako jeho obličejové svaly, stažené v těch okamžicích ještě pevněji než ten hlas, oslavují vítězství opozice v těchto senátních volbách a současně s ním i potupnou porážku stran vládních, zvláště pak tu, utrpěnou v druhém volebním kole. A sobotní Události ČT, tímto rozeným vůdcem moderované, nemohou být tudíž ničím jiným, než čerstvou oslavou tohoto vítězství, které – to dá rozum - nespadlo jen tak z nebe. Moderátor Ž to ví, ví též, jak velkou měrou přispěla k tomuto vítězství televize, jejímž je zaměstnancem, i jak k němu přispěl i on osobně, takže je na ten triumf hrdý, skoro tak, jako by jej dosáhl on sám. A to snad v ještě větší míře, než předseda oné vítězné strany Starostů a Nezávislých (STAN) Rakušan, se kterým s pomocí televizního mostu právě vede řeč. Ptá se ho, jak teď STAN hodlá vystupňovat účinnost své politiky a stmelit své řady, aby dokázal zopakovat svůj úspěch i příští rok ve volbách sněmovních, a dodává k této otázce tento imperativní rozkaz: A NEŘÍKEJTE, PROSÍM, ŽE NA TUTO ÚVAHU JE JEŠTĚ BRZY! PROTOŽE ONO NA NI BRZY NENÍ!

Ty dvě věty pronáší moderátor Ž s takovým důrazem a s takovou panskou převahou, že předseda Rakušan i kdyby v tomto okamžiku chtěl stokrát říct to, co mu bylo moderátorem Ž právě zakázáno, musí svá zamýšlená slova stopit v hrdle a odpovědět tak, jak si moderátor Ž přeje. I on tedy řekne, že brzy vlastně nikdy není brzy, a aby řeč nestála, začne hovořit o tom, že STAN, který má teď v senátu nejširší zastoupení, by si pro sebe mohl vyžadovat funkci předsedy senátu. Ale že vzhledem k tomu, jak významné jsou zásluhy dosavadního senátního předsedy Vystrčila z ODS (míněna urážka Číny Vystrčilovou cestou na Tchaj-wan), nebude STAN tlačit na pilu a o této otázce se ještě poradí.

Po těchto slovech předseda Rakušan na chvíli zmlkne, jako by čekal, že i k této otázce vyřkne moderátor Ž své rozhodující slovo, které pak STAN taktéž přijme za své – ale nestane se. A to určitě ne proto, že by se snad moderátor Ž zdráhal črtat hlavní směry vnitřní české politiky, ale jen a jen proto, že si svůj názor o hlavě senátu sám ještě neujasnil.

Jinak bychom totiž jméno příštího předsedy senátu už v tuto chvíli nejspíš znali.