Hodnocení ve zprávě nacházejí svůj základ ve studiích séroprevalence, tedy ve zjišťování přítomnosti protilátek proti SARS-CoV-2 v krevním séru populace.

Nová studie, kterou zveřejnil profesor John P. A. Ioannidis ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, zjistila, že úmrtnost na infekci (IFR) u COVID-19 je výrazně nižší, než uváděly předchozí studie. Podle profesora medicíny a epidemiologie Ioannidise je virus méně smrtící, než se kdysi myslelo, a registruje se s úmrtností pouhých 0,15%.

Výzkum Ioannidise, zveřejněný v European Journal of Clinical Investigation, se zabýval údaji získanými ze šesti „systematických hodnocení“ globální infekce novým koronavirem, z nichž každý zohlednil 10 až 338 jednotlivých studií z 9 až 50 zemí světa. Hodnocení ve zprávě Ioannidise nacházejí svůj základ ve studiích séroprevalence, tedy v detekci přítomnosti protilátek proti SARS-CoV-2 (viru, který způsobuje COVID-19) v krevním séru populace.

Studie séroprevalence se liší od typických národních statistik „potvrzených případů“ viru založených na PCR, jelikož nezjišťují pouze aktivní stopy SARS-CoV-2, ale spíše přítomnost protilátek COVID, čímž se počítají jedinci infikovaní patogenem v určitém okamžiku, kteří však mohou nebo nemusí mít v době testování v těle aktivní virový materiál.

Osoby, které by PCR testy nepočítaly jako pozitivní případ – zdiskreditovanou metodu používanou v denním počtu infekcí COVID Americkým střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), jakož i mnoha mezinárodními vládními zdravotnickými agenturami – zachytí séroprevalenční analýza, která v takových případech identifikuje šíření viru a vykresluje jasnější obraz virového šíření v populaci.

Při vypracovávání vlastního odhadu míry infekce a související IFR COVID-19 Ioannidis zdůraznil význam přehledu relevantních odhadů v celosvětovém měřítku vzhledem k tomu, že tyto odhady „vycházejí z prognóz, které ovlivňují rozhodování“, včetně veřejné politiky. Aby se Ioannidis vyhnul „nejistotě a nejasné generalizaci“ vyplývající z jednotlivých studií, provedl šest rozsáhlých hodnocení zahrnujících řadu zemí a zahrnujících mnoho set studií.

Při agregaci šesti systematických hodnocení Ioannidis zjistil, že všechny „údaje o séroprevalenci se shodují v tom, že infekce SARS-CoV-2 byla celosvětově velmi rozšířena“, což vedlo ke globální IFR „přibližně 0,15% s 1,5-2,0 miliardami infekcí k únoru 2021“. IFR vypočítaný v posledním výzkumu Ioannidise je revizí jeho předchozích zjištění, která dospěla k závěru, že COVID-19 má IFR 0,23%, což činí COVID-19 přibližně 1,5krát méně smrtící, než se dříve myslelo. Konkrétně revidovaný IFR uvádí COVID-19 o něco vyšší úmrtnost než chřipka, která se obecně pohybuje na úrovni 0,1% IFR.

Ioannidis nicméně připustil, že i přes sběr dat z více než 50 zemí nemají studie celkově rovnoměrný celosvětový dosah, neboť 72% až 91% séroprevalenčních dat pochází z Evropy a Severní Ameriky. Z Afriky a Asie byla shromážděna neúměrně malá zásoba údajů.

Podle Ioannidise většina hodnocení použitých v jeho zprávě dosáhla „shodných odhadů globálního šíření pandemie“. Tyto odhady ukazují, že virem se do konce listopadu 2020 nakazilo již přibližně 600 milionů lidí, přičemž se nepřihlíží k infekcím v převážné části Afriky a Asie. Ioannidis je upravil tak, aby zahrnoval národní statistiky virových infekcí z těchto oblastí, a dospěl k závěru, že do konce listopadu přišla do kontaktu se SARS-CoV-2 přibližně 1 miliarda lidí na celém světě.

„Extrapolací lze k 21. únoru 2021 opatrně odhadnout [přibližně] 1,5 – 2,0 miliardy infekcí (oproti 112 milionům zdokumentovaných případů),“ řekl Ioannidis. „To odpovídá globální IFR [přibližně] 0,15 %,“ což je údaj, jak poznamenal, který je „otevřený úpravám pro případné nadhodnocení a podhodnocení úmrtí na COVID-19“.

Přestože Ioannidis poskytl všeobecný odhad, poznamenal, že ve skutečné IFR existují velké nesrovnalosti v lokalizovaných oblastech, jako jsou konkrétní země, a dokonce i uvnitř regionů uvnitř hranic státu. Jako příklad uvedl nepoměr v úmrtnosti v souvislosti s COVID-19 mezi znevýhodněnými okresy New Orleans a blahobytným Silicon Valley.

„Rozdíly jsou dány věkovou strukturou obyvatelstva, počtem obyvatel pečovatelských domů, účinným krytím zranitelných osob, lékařskou péčí, používáním účinné nebo škodlivé léčby,“ vysvětlil. „IFR bude záviset na nastavení a zapojených populacích. Například i koronaviry „běžné rýmy“ mají IFR [přibližně] 10% v ohniscích v pečovatelských domech,“ což je téměř 67krát více než průměrná globální IFR COVID-19 podle studie Ioannidise.

Mezi svými zjištěními Ioannidis označil za „problematické“ spoléhání se na „[k]orekturování počtu úmrtí COVID-19 prostřednictvím nadměrných úmrtí“, aby COVID ukázal jako příčinu široké úmrtnosti. Ioannidis poznamenal, že přemíra úmrtí odráží „jak úmrtí COVID-19, tak úmrtí na základě přijatých opatření“, tedy smrtící dopad způsobený opatřeními lockdownů.

Ioannidis dále vysvětlil, že ‚meziroční variabilita [v případě nadměrných úmrtí] je značná‘, zejména při úpravě podle věkových kategorií. Kvůli značně proměnlivému počtu mrtvých je takové srovnání s několikanásobnou průměrnou roční úmrtností „naivní, horší v zemích s podstatnými demografickými změnami,“ tvrdil Ioannidis.

Významný profesor například poukázal na Německo, které v první vlně COVID-19 zaznamenalo od 10. do 23. týdne loňského roku nárůst o 8 071 úmrtí. Když se tento přebytek očistí od demografických změn, „stal se deficitem 4 926 úmrtí“. Jinými slovy, úmrtnost klesla hluboko pod to, co by se jinak dalo očekávat.