Metropolitní policie uvádí, že prověřuje možnost stíhání novinářů za jejich roli při publikování tajných informací vynešených Edwardem Snowdenem z NSA. Odhalení, že informace nebudou zveřejněny kvůli „zvýšené možnosti teroristických aktivit“ následovalo až díky vytrvalé snaze novinářů z The Intercept.

V r. 2013 došlo k zadržení brazilského studenta Davida Mirandy, který byl spolupracovník Glena Greenvalda, jenž byl tehdy hlavní osobou přes publikování úniků z NSA v britském deníku The Guardian. Byl držen 9 hodin na letišti Heathrow během přepravy části šifrovaných dokumentů od Snowdena, které Greenwald pomáhal publikovat. Tyto dokumenty ukázaly rozsah hromadného on-line dohledu, prováděného NSA a GCHQ (britská sledovací agentura). Miranda se vracel z Německa, kde se setkal s dokumentaristou Greenwaldem.

Po zadržení na letišti, kdy mu byl zabaven digitální materiál včetně notebooku, mobilního telefonu a paměťových karet, londýnský policie zahájila trestní stíhání a na svých internetových stránkách zveřejnila prohlášení, kde popisovala zabavený materiál jako vysoce citlivý a prohlásila, že jeho zveřejnění mohlo ohrozit životy.

V té době prohlásil též právník londýnského nejvyššího soudu Johnathan Laidlaw, že „odhalení těchto materiálů je vážně nebezpečné pro veřejnou bezpečnost a policie už zahájila vyšetřování trestné činnosti.“ Dodal, že „…existuje naprosto pádný důvod pro pokračování tohoto vyšetřování.“

Cressida Disk, předchozá zástupce komisaře Scotland Yardu tehdy také potvrdil, že detektivové prověřovali, zda se novináři dopustili trestných činů. Řekli, že vyšetřovatelé zjišťovali potenciální možnost porušení konkrétního anti-teroristického zákona, který zakazuje publikování informací o agentech britské rozvědky.

A pak…. ticho.

Podle novináře Ryana Gallaghera londýnská metropolitní policie opakovaně odmítala zveřejnit informace o vyšetřování. Gallagher soustavně usiloval o informace o vyšetřování na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a to včetně údajů o nákladech a počtu zapojených osob. Jeho snaha padla na úrodnou půdu až 21. července, kdy dostal částečnou odpověď.

V odpovědi na jeho žádost metropolitní policie nakonec vyložila karty“… potvrdit nabo popřít, zda máme nějaké informace tákající se jakéhokoliv předchozího nebo současného vyšetřování spojeného s aktivitami Edwarda Snowdena by mohlo být zneužito k poškození národní bezpečnosti.“

Reakce pak uvádí řadu výjimek týkajících se národní bezpečnosti ve vztahu k zákonu o svobodě informací a vysvětluje, proč nebudou detaily vyšetřování zveřejněny. Tvrdí, že v současném prostředí, kdy existuje zvýšená možnost teroristických aktivit, by zveřejnění detailů mohlo pomoci různým skupinám či osobám způsobit škodu osobám chránícím národní bezpečnost.

I přes pozoruhodný nedostatek zájmu ze strany médií o tuto otázku a tvrzení metropolitní policie, že by to „nebylo ve veřejném zájmu“, tak The Intercept nevzdává svůj boj. Věří, že je určitě v zájmu špehovaných vědět podrobnosti o špionáži a podal stížnost u organizace, která prosazuje svobodu informací usiluje o vydání zprávy od metropolitní policie a omluvu za nezveřejnění informace.

Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/07/uk-police-want-to-secretly-arrest.html