Všechno mě bolí, mizerně spím a tak ani moc nechápu, proč mě i v tomhle stavu tak báječně pobavilo pročítat ty neaktuální novinářské úvahy o případné prezidentské kandidatuře Tomáše Halíka. Určitě, to nebude jen tím, že ten zájem - vřelým doporučením, vyvolal zrovna významný developer Sekyra – zlomyslně řečeno - údajný kamarád ještě známějších osobností, pánů Mrázka, Janouška a tak podobně. Velkou roli ani nehraje, že tenhle Halíkův lobbista byl před Listopadem významným funkcionářem SSM a ještě, na poslední chvíli, stačil vstoupit do KSČ, takových bylo.
Tu mou dobrou náladu nemají na svědomí dokonce ani výsledky probíhající čtenářské ankety v PL, kde se za Halíka přimlouvá něco kolem pěti procent respondentů. Nikdo mi nemusí připomínat, že Halík je velice vzdělaný a chytrý pán, což si vždy cením. To jeho kněžství mi také rozhodně nevadí, ale přesto právě v tom, patrně, spočívá ten můj osobní problém s Tomášem Halíkem. Možná je to tím, že s duchovními nepřicházím často do osobního kontaktu a tak mám o těch, které vnímám pozitivně, jen utkvělou představu, že jde o lidi pokorné, upřímné, se srdcem na dlani, kteří svůj život věnují ostatním.
Ať se ale snažím sebevíc, Tomáš Halík mi do tohoto vzorečku vůbec nepasuje
Je pro mne naopak člověkem zbytečně konfliktním, až arogantním, nepříliš upřímným, zato hodně ambiciózním. Ale především, vyzařuje z něj mnohé, nikoliv ale dobro! Tvrdí se, že pan Halík o to prezidentství vůbec nestojí, pokud se nepletu, slyšel jsem to také přímo od něj. Jenže, tohle jsem mnohokrát, na vlastní uši, také slyšel od Václava Havla, který se rád nechával přemlouvat, ale nakonec hodiny klečel na Dubčekovi, rozplakal ho, když ho osobně nutil vzdát se prezidentské kandidatury….
Podstata zmíněné zábavy z nápadu zvolit Halíka českým prezidentem, tak zřejmě tedy spočívá ve faktu, že pokud bych osobně měl Tomáše Halíka kamsi navrhnout – nominovat, bylo by to nejspíše na funkci Lucifera.