Tento „nekonečný“ soudní spor, který započal v polovině devadesátých let a který nebyl dodnes vyřešen, má však nyní šanci dospět k finálnímu verdiktu.

Dvacetiletý spor o stále nevyplacenou Směnku, která má v dnešní době (připočteme-li úroky a příslušenství, pozn. redakce), hodnotu přes 160 mil. Kč, přinesl nedávno nečekané překvapení. Jak zjistila redakce serveru Prvnizpravy.cz, probíhající tahanice aktérů tohoto bizardního případu, kde se jako ve skvěle napsaném thrilleru často z lupičů stávají čestní občané a z bezúhonných obětí naopak nejen více než slovy českého génia Járy Cimrmana „sprostými podezřelými“, ale dost možná i jasnými terči v hledáčku protimafiánského útvaru Police ČR.

Lež má krátké nohy

O tomto přísloví by se zrovna v tomto případu dalo zcela zajisté úspěšně zapochybovat, neboť kráčet dvacet let bez odhalení pravdy je doba a cesta vskutku dlouhá. Někdy až „hororový“ příběh a spor dvou bývalých společníků Tomáše Linharta a Miroslava Moškvana, jak se zdá, by však konečně mohl dospět k úspěšnému rozuzlení. O tom, že Masokombinát Písek (resp. jeho nástupnické společnosti, pozn. redakce), již není díky rozhodnutí soudu pochyby. Nyní jde jen o to, komu zaplatit.

Bude to nakonec „český Cattani v sukních“ neboli vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, která přistřihne „Andělovi smrti“ jeho křidla?

Takto vyobrazil jednoho z aktérů kauzy Tomáše Linharta kdysi ve své reportáži v televizi NOVA v pořadu „Na vlastní oči“ redaktor Josef Klíma. Název jeho reportáže ANDĚL SMRTI poukazoval na sérii čtyř záhadných úmrtí osob, které s Linhartem obchodovali. Doslova hrůzu vzbuzující soudní proces dokresluje i domněnka samotného majitele Masokombinátu Písek Čestmíra Motejzíka, že to byl právě Linhart, kdo nechal zavraždit obchodního ředitele Masokombinátu Jiřího Motejzíka, aby si vynutil vyplacení směnky v původní hodnotě 75 mil. Kč, kterou v té době Čestmír Motejzík odmítal uznat. A nyní, jak se ukazuje, by mohl mít soud konečně v případu jasno a díky novým důkazům, které vlastním úsilím po několik let shromaždoval druhý aktér sporu Miroslav Moškvan, by se po takřka čtvrtslotetí mohl dočkat spravedlivého procesu a uplatnit svá vlastnická práva. Pro čtenáře asi nebude překvapením zmínka, že se Tomáš Linhart již u soudu přiznal, že majitelem zmíněné směnky není a nikdy nebyl.

PSALI JSME: Učiní Lenka Bradáčová konec éry další podnikatelsko-policejní mafie?

Po letitém úsilí, kdy se panu Moškvanovi podařilo shromáždit nové důkazy, podal letos v květnu na Linharta trestní oznámení ve věci neoprávněného vymáhání plnění ze směnky vůči Masokombinátu Písek nejen na místně příslušném policejní oddělení, ale zároveň dokumentaci s žádostí o dozor nad případem zaslal přímo na Vrchní státní zastupitelství Lence Bradáčové. K tomuto kroku ho vedly obavy, že Linhart a jeho stále dobře utajený gang s kontakty na policii a státní zástupce by mohl případ ovlivnit, stejně tak jako tomu bylo v roce 2006.

Zeman vs. Bradáčová: Troufne si český Cattani v sukních rozčeřit stojaté a možná i místy velmi toxické vody přímo ve vlastním rybníčku?

Linhart je nechvalně známý tím, že v počátku devadesátých začal vytvářet spletitou a nebezpečnou nebezpečnou síť vztahů a „obchodních dohod“, kdy na jedné straně stál on coby podnikatel a řada jeho kumpánů z podsvětí, a na druhé lidé od policie a ze státních zastupitelství. Už před lety to vypadalo, že si „Spravedlnost“ k Linhartovi cestičku našla, a to v kauze Mezinárodního svazu studentstva, kdy se Linhart během konkursního řízení pokusil získat více jak 60 milionů korun na základě dodatku ke smlouvě zfalšovaného za pomocí notářky.

Po vyšetřování uznal pražský městský soud v r. 2010 Tomáše Linharta vinným a vyfasoval devítiletý trest ve vězení. Po vleklé kauze a odvolání byli však Linhart zproštěn viny, a finální verdikt o vině mělo rozhodnout dovolaní k Nejvyššímu soudu. Díky dobře informovanému zdroji, který si nepřál býti jmenován z obavy o své bezpečí, využil Linhart řadu známých ze svého „podnikatelsko-policejního mafiánského komanda“. Dovolaní totiž zhatil špatným postupem samotný šéf žalobců a současné době nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, neboť Dovolání k Nejvyššímu soudu nechal podepsat svého náměstka Igora Stříže, ačkoli Zeman byl ze svého titulu a funkce jediným oprávněným takový dodatek podepsat. Tím případ pro Linharta definitivně skončil a unikl tak po velmi záhadném počinu státního žalobce Pavla Zemana devítiletému trestu.

Kam až sahají chapadla podnikatelsko-policejní mafie, která se zrodila na počátku éry devadesátých let?

Celý tento vskutku bizardní případ, který i po takřka třiceti letech od Sametové revoluce ukazuje Českou republiku ve světě nikoli jako vyspělou a demokratickou zemi, ale spíše pořád jako „Banánovou republiku“, kde vlastním občanům už od časného rána servírujeme stále místo pravého českého a čerstvého chleba s dobrým mlékem leda tak koblihu se špetkou čehosi, co letmo připomíná marmeládu, ale podle chemických tabulek EU „by nám mělo šmakovat“.

PSALI JSME: Dva v jednom aneb bude Lenka Bradáčová ženou štěstěny?

Redakce serveru Prvnizpravy.cz v minulém článku poukázala na skutečnosti, že kauza „Masokombinátu Písek“ je plná „překvapení“, a možná i dosud neodhalených a velmi závažných podvodů, ve kterém figuruje velmi překvapivě i samotný nynější vlastník Masokombinátu Písek pan Čestmír Motejzík. Podle dokumentů, které má redakce k dispozici, a které si nechala právně analyzovat, mohlo dojít během průběhu vleklého sporu k dalšímu závažnému trestnému činu s celkovu škodou za téměř čtvrt miliardy korun.

Policie mlčí – umlčí i Lenku Bradáčovou?

Je alarmující, že často slýcháme např. z televizních obrazovek zástupce a tiskové mluvčí orgánů a složek Policie ČR, kde velmi zdvořile děkují médiím za „investigativní činnost a práci“, a kde samotné uveřejnění reportáží je pro policii dostačujícím podnětem k zahájení vlastního šetření. Nyní, jak se zdá, je u tiskových mluvčích policie a jejich složek populární spíše (ne)zdravá strava v podobě čerstvých koblih za poslechu populární kapely Tichá dohoda. Je jen otázkou, zda těmto způsobům podlehne i paní Lenka Bradáčová, ve které mnoho českých občanů spatřuje symbol spravedlnosti a nebojácnosti, zda-li nebude například povýšením „umlčena“, a nebo zda-li starým chapadlům nebezpečné chobotnice a i jejich novodobým koblížkům – posluhovačům ukáže, že přezdívku „ČESKÝ CATTANI V SUKNÍCH“ si nevysloužila jen tak pro nic za nic.

Redakce rozeslala žádosti o poskytnutí informací všem aktérům této kauzy, a zároveň připravuje pro čtenáře audiovizuální záznam z nedávné „tajné schůzky“, která ačkoli byla avizována jako seriózní jednání, by nakonec podle zvoleného místa a přítomnosti určitých lidí měla patřit spíše do dalšího dílu „Kriminálky Anděl“.

(svob, prvnizpravy.cz,foto: arch.)