Čeká nás přece v lednu první kolo klání o funkci prezidenta České republiky, takže je nutné hledět do budoucnosti a netrápit se nad včerejšími prohrami. Do tohoto trendu docela logicky zapadají optimistické analýzy volebních výsledků, které projednávala vedení politických stran, které neuspěly tak, jak si původně představovaly. Mnozí politici si určitě nemysleli, že složení parlamentu bude připomínat ilustraci k pohádce Sněhurka a osm trpaslíků (Šmudlové jsou tam dva).

Mezi mnohými z oněch osmi trpaslíků, kteří v tom lepším případě překonali dvojnásobek kvóty nutné pro zvolení do parlamentu, se zvedá vlna nevole nad představou, že by se snad měli podřídit vůli voličů a ukončit dlouhodobou éru stabilního vládnutí těch, kdož sami sebe označují za demokratické politické strany. Utvrzují je v tom někteří publicisté, kteří označují občany, kteří si dovolili nevolit ve volbách tento samozvaný výkvět české demokracie za nevzdělané, staré venkovské balíky. To, že jejich hlas má stejnou váhu jako hlas mladých vzdělaných a bohatých obyvatel velkoměst, považují za hlavní vadu současného politického systému.

Pravdou je, že u nás za posledních 28 let politici málokdy respektovali při sestavování vlád (na všech úrovních) výsledek voleb. Více rozhodovalo povolební vyjednávání o případných koalicích, při němž nejsilnějším argumentem se stávalo označení některých politických subjektů za nedemokratické, tedy za Šmudly (komunisté, Sládkovci, Okamurovci). Každého, kdo by si myslel, že současná povolební situace takovou možnost nedává, musela překvapit invence odcházející garnitury.

S návodem, jak vyřešit zdánlivě neřešitelnou situaci, přišel samozřejmě Miroslav Kalousek. Dle jeho názoru je třeba vydržet ještě dva měsíce bez fungujícího parlamentu – stačí nezvolit jeho předsedu. Tím pádem nebude možné odvolat starou vládu a s její pomocí se snad podaří ovlivnit volbu nového prezidenta, který bude mít pro trpaslíky více pochopení než Miloš Zeman. (Nepochybuji o tom, že vinu za případný pokračující povolební pat média hlavního proudu připočtou právě jemu).

Za takové konstelace by se koalice Všichni proti Babišovi mohla stát docela reálnou. Případný nový prezident by jistě odmítl jmenovat premiérem osobu potenciálně trestně stíhanou a snad by pak odvrátil hrozbu předčasných voleb. Připouštím, že to, co jsem právě popsal, zní jako námět na politický horor. Beru však v úvahu i možnost, že zoufalí lidé občas dělají zoufalé věci.

Když to vše dopadne jinak, než si trpaslíci přejí, docela se těším na demonstranty s transparenty, které budou hlásat, kdo není jejich prezident a kdo není jejich premiér.
    

 (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)