• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    USA zesilují nátlak – Čína mobilizuje. V souladu s Trumpem potvrzenou Strategií národní bezpečnosti rozšiřuje Washington konfrontaci s Ruskem a Čínou, které jsou označeny jako hrozba pro USA

    29-4-2018 ePortál 72 621 slov zprávy
     

    Autor: odjinud | Publikováno: 30.4.2018 | Rubrika: Studie




    Čína

    Viktor Piroženko 
    20. dubna 2018 

    V souladu s Trumpem potvrzenou Strategií národní bezpečnosti rozšiřuje Washington konfrontaci s Ruskem a Čínou, které jsou ve Strategii označeny jako hrozba pro USA. Zhoršení vztahů USA a Ruska, v němž je epizodou raketová agrese proti Sýrii, se roztáčí současně se snahami Washingtonu hospodářsky Čínu oslabit a zmařit princip „jedné Číny“. 

    S odkazem na americkou agresi poukazují čínská média a znalci na eskalaci napětí kolem Sýrie a zostřování otázky Tchaj-wanu neúnosným diktátem Washingtonu v době, kdy USA již nejsou globálním hegemonem. Ministr zahraničí ČLR zcela jasně odpověděl Trumpově vládě poté, kdy Washington začal první kolo celních válek: „Je načase, aby země skončila s hospodářským zastrašováním a hegemonismem.“ 

    V souvislosti s posledními událostmi v Sýrii se Peking obává, že avanturistické výplody Washingtonu zlikvidují v zárodku jakoukoliv možnost přímého dialogu USA s ČLR a povedou k novým Trumpovým hrozbám proti Pchjongjangu, což přímo zasahuje zájmy Číny. 

    Peking poukazuje na to, že vedlejší negativní následky „svévolných ostrých vojenských akcí USA a jejích spojenců“ v Sýrii „ovlivní denuklearizaci Korejského poloostrova“. KLDR „pak bude mít důvod vlastnit jaderné zbraně, jakožto jedinou záruku odvrácení vojenského útoku USA a jejich spojenců“. Existuje i nebezpečí, že útok na Sýrii bude mít špatný vliv na budoucí jednání mezi oběma Korejemi a na jednání Trumpa s Kimem. Nemusí ani dojít k uzavření mírové smlouvy mezi KLDR a Jižní Koreou, smlouvu podporuje Čína. 

    Americká administrativa nadále žádá revizi principu „jedna Čína“, který je základem vztahů Číny a USA v posledních čtyřiceti letech. Pro Čínu by bylo porušení principu překročením červené čáry. Ve Washingtonu to vědí a vytrvale zkoušejí pevnost Pekingu, za poslední měsíc princip dvakrát narušily. Březnový zákon o návštěvách na Tchaj-wanu podporuje oboustranné návštěvy úředních osob na všech úrovních. USA povoluje svým výrobcům prodej podvodní válečné technologie ostrovu. Před tím v červnu povolily prodej zbraní Tchaj-wanu za 1,4 miliardy USD. Od prosince 2017 promýšlejí možnost regulérních vjezdů amerického vojenského námořnictva do tchajwanských přístavů, předávání mu své vojenské techniky a její údržbu. 

    Rozvíjení americko – tchajwanských vztahů začalo za Obamy. Tehdejší republikánští konzervativci nebyli spokojeni s možným odloučením Tchaj-wanu od USA a s postupným sbližováním s pevninskou Čínou. Na přelomu let 2016 až 2017 došlo k principiálnímu posunu v politice USA k Číně. Tehdy odešli z Kongresu experti a asistenti kongresmanů, kteří pochopili kritickou důležitost politiky „jedné Číny“ pro vztahy s USA. Velká část kongresmanů se ukázala být ovlivněna tchajwanskou lobby. Zároveň sílilo znepokojení z rostoucí vojenské síly Číny. Po příchodu Trumpa a jeho administrativy nastala významná změna v politice Washingtonu. 

    Je možno pozorovat, jak kroky Washingtonu postupně podrývají politiku „jedné Číny“, podle které by USA neměly mít diplomatické styky s Tchaj-wanem, závazky ve vzájemné obraně a vojenské základny na ostrově. Na ohrožování čínských zájmů je ČLR připravena adekvátně reagovat. S ohledem na velké napětí v Sýrii a na tchajwanské demarše USA uspořádala Čína v Jihočínském moři tři rozsáhlé vojenské námořní akce, dvě cvičení a slavnostní přehlídku, kterou přijal prezident Si Ťin-pching po skončení cvičení. Přehlídka byla největší od roku 1949, účastnilo se jí 49 válečných lodí včetně letadlových, atomové ponorky s balistickými střelami, 76 letounů a přes 10 tisíc vojáků. Prezident v projevu na přehlídce řekl, že pro Čínu nikdy nebyla tak důležitá potřeba silné válečné námořní flotily jako nyní. 

    V Tchajwanském průlivu proběhla 18. až 19. dubna námořní cvičení s bojovými střelbami a lety palubních letadel z letadlové lodi Liao-ning. Čínské vydání China Daily uvedlo: „Některé země ohrožují svrchovanost a zájmy Číny v jejích vodách ve jménu svobodné plavby“. V dubnu dostala čínská armáda principiálně novou balistickou střelu středního doletu nové generace, vyvinutou a vyrobenou v Číně a nazývanou „zabiják letadlových lodí“, určenou k ničení velkých námořních cílů. 

    Převzato z Fondsk.ru 


    Outsidermedia







    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑