Autorka má za to, že by se dříve dostalo plánům na svolání summitu lídrů dvou zemí pochopení a podpory. Avšak již podruhé v tomto roce (po schůzce Trumpa s vůdcem KLDRKim Čong-unem) je reakce většiny západních států téměř opačná.

„Odkdy se vojenská konfrontace (Sýrie), nepřekonané regionální konflikty (Ukrajina) a hádky (nedokázaná tvrzení o ruské pomoci Trumpovi) začala považovat za lepší než osobní schůzka, která může zmírnit napětí mezi Východem a Západem? Nejde přece ani o drama, ani o zradu západního světa, ale o prosté zahájení procesu, který dokáže upevnit světovou bezpečnost a zachovat lidské životy," poznamenala novinářka.

V Evropě mají za to, že jednání Putina a Trumpa o míru mohou zničit výhodnou postavu Ruska jako stálého nepřítele. S ohledem na skutečnost, že MS ve fotbalu rozptýlilo přísná varování Západu před cestou do Ruska, vypadá to tak, že když se prezidentům dvou států podaří navíc zahnat přízrak nové studené války, může se věc vyvinout velmi špatně, píše Mary Dejevsky.

„Dva lídři mají dost témat k jednání. Navíc existují nejasné obrysy budoucích dohod, které mohou udělat svět bezpečnějším. Trump klade důraz, jak s Ruskem, tak i Severní Koreou, na některé vzájemné vztahy, ve kterých může změna ovzduší ovlivnit další změny. Summit s Kimem již ukázal možnost zmírnění napětí v regionu a urychlení hospodářského rozvoje KLDR. Záblesky něčeho podobného, jenže většího rozsahu, uvidíme, když se Donald Trump a Vladimir Putin dokážou shodnout," píše na závěr autorka.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se má konat v Helsinkách 16. července. Kreml informoval, že prezidenti hodlají projednat vyhlídky na další rozvoj dvoustranných vztahů, aktuální otázky světového dění. Má to být první velká schůzka lídrů obou států bez napojení na jiné summity. Putin a Trump se sešli poprvé v Hamburku během G20 a pak si krátce promluvili ve Vietnamu na summitu APEC.