"Tak zaprvé, jste-li primátorem tak velkého města jako je Olomouc, tak se musíte zákonitě starat o kulturu, mimo jiné, a musíte tedy s ní mít zkušenosti. Takže myslím si, že tady je ta kvalifikace naprosto v pořádku. A o čem jsem s ním mluvil? O svém oblíbeném tématu, kvůli kterému mě většina umělců srdečně nenávidí. O tom, že Ministerstvo kultury, by mělo daleko více podporovat takzvanou mrtvou nebo chcete-li neživou kulturu. To jest ochranu kulturních památek, které nám někdy padají na hlavu, a redukovat svoji podporu takzvané živé kultuře, kde v avantgardních divadlech často počet herců je vyšší než počet diváků. A uváděl jsem mu jako poslední příklad Divadlo na provázku a ty červené trenýrky, které vycházely z půvabného otvoru v ženském těle," konstatovala hlava státu.

Na druhou stranu jsou tam některé věci, na které můžeme být rádi. Váš mluvčí Jiří Ovčáček je jaksi hlavní postavou divadelní hry. A teď jsem se dozvěděl, že i já. No, tak to je…

"Když na tu hru budou chodit lidi a zaplatí tučné vstupné a to divadlo nebude vyžadovat žádné dotace od města, od kraje nebo od Ministerstva kultury, proč ne. Já se těším, až se stanu také jednou nějakou postavou nějaké divadelní hry, a nebude mně to vůbec vadit. Ale znovu opakuji, ta hra by neměla být dotována."

"To není Shakespeare. Ostatně Shakespeara taky nemusíte dotovat, na to chodí diváci sami."

Sami a rádi. Tam je to stanovisko jasné. Víte, já jsem si, co se týká té kultury, četl takovou poměrně tlustou brožuru nebo prezentaci, kterou uveřejnil Andrej Babiš, o činnosti té minulé vlády a každému resortu se tam věnoval a vysvětloval, co všechno dobrého udělali. No, a u té kultury v zásadě nebylo nic jiného, než že se podařilo, ono tam tedy toho bylo více, ale vypíchnu dva body, které tam jaksi vydávali jako úspěch resortu pod vedením Andreje Babiše. Dokončení rekonstrukce Národního muzea a Státní opery, což je jistě chvályhodné. Problém je, že samozřejmě ta rekonstrukce začala už dávno, dávno předtím, než se Andrej Babiš stal předsedou vlády. To znamená, o ní nerozhodl. Takže z tohoto pohledu tam vlastně nic úspěšného nebylo.

"Tak upřímně řečeno, já jsem Vám svůj vztah k české kultuře řekl a říkám to se smutkem, protože česká kultura je charakterizována mnoha slavnými jmény. Seifert, Kundera, Hrabal, kdybych tady byl půl hodiny, tak neskončím s tímto výčtem. Místo toho tedy máme někde druholigové ne-li třetiligové umělce, kteří natahují ruku po dotacích. A jediná odpověď je, přes tu ruku je plácnout,  a říct, vydělej si na to sám, když jsi tak dobrej, vydělej si na to sám. Nebreč, že tvoje kniha nezískala na čtenářském trhu úspěch. Asi nebyla dobrá."